Paragrafiq Asistent a předplatné spouštíme už brzy. Děkujeme všem, kdo nám s vývojem a testováním pomohli.

UsneseníOdmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)

Spisová značka

II. ÚS 402/99

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 1999-08-25Zpravodaj: Procházka AntonínTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:1999:2.US.402.99
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FONapadený akt: rozhodnutí soudu rozhodnutí správníPodání: 1999-08-17Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek právo na soudní a jinou právní ochranu

Osobní údaje v tomto rozhodnutí byly automaticky anonymizovány (2 místa). Najetím na značku zobrazíte podrobnost.

Plný text

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti J. B., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 3. 1999, sp. zn . 37 Ca 22/98, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. května 1999, sp. zn. 37 Ca 22/98, t a k t o :

Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 3. 1999, sp. zn . 37 Ca 22/98, který byl stěžovateli doručen dne 2. 4. 1999, bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu v Příbrami ze dne 14. 1. 1998, č. j. 4484/92, R XIII 6/98, kterým bylo stanoveno, že stěžovatel není vlastníkem stavební parcely č. [parcela] s domem č. p. [č.p.] a nádvořím, ani pozemkových parcel č. [parcela] a 84/2 v k. ú. K.

Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 27. května 1999, sp. zn. 37 Ca 22/98, bylo stanoveno, že se zastavuje řízení, kterým se stěžovatel domáhal dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 3. 1999, sp. zn. 37 Ca 22/98. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno 4. 6. 1999.

Stěžovatel v podané ústavní stížnosti navrhl, aby Ústavní soud obě rozhodnutí zrušil. Ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena dne 17. 8. 1999.

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení posledního prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.

Výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Plzni byl stěžovateli doručen dne 2. 4. 1999 a usnesení téhož soudu dne 4. 6. 1999. Vzhledem k datu podání návrhu 17. 8. 1999, byla ústavní stížnost podána po lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatel si byl pozdního podání ústavní stížnosti vědom a proto návrhem ze dne 3. 8. 1999, který došel Ústavnímu soudu dne 17. 8. 1999, požádal o udělení výjimky.

Zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, připuštění výjimky z pozdního podání ústavní stížnosti nepřipouští a proto bylo nutno podle jeho ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podaný návrh odmítnout. Ústavní soud proto netrval ani na odstranění vad podané ústavní stížnosti.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu V Brně dne 25. srpna 1999

Máte otázku k tomuto rozhodnutí?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací