Plný text
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Jiřího Malenovského, ve věci ústavní stížnosti L. H., zastoupené Mgr. J. M., advokátem, proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu se sídlem [adresa] ze dne 17. 10. 2000, č. j. 501220/2000-603 (původně 100913/2000-603), ve spojení s rozhodnutím Ministerstva dopravy a spojů České republiky - Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severomoravskou oblast, ze dne 8. 11. 1999, č. j. 269086/1998-6381-V.v., mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, t a k t o:
Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Dne 22. 1. 2001 se stěžovatelka obrátila na Ústavní soud s ústavní stížností proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 17. 10. 2000, č. j. 501220/2000-603 (původně 100913/2000-603), kterým byl zamítnut její rozklad proti rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů České republiky - Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severomoravskou oblast, ze dne 8. 11. 1999, č. j. 269086/1998-6381-V.v., jako opožděně podaný. Ústavní soud přezkoumal podmínky pro podání ústavní stížnosti a došel k závěru, že ústavní stížnost není přípustná, neboť stěžovatelka ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Podle § 107 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, a o změně dalších zákonů, pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy vzniklé podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 107 odst. 6 téhož zákona Český telekomunikační úřad zastaví ke dni účinnosti tohoto zákona správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která není potřeba podle tohoto zákona dokončit. V daném případě bylo řízení dokončeno rozhodnutím předsedy Českého telekomunikačního úřadu. Podle § 102 odst. 2 téhož zákona se proti jeho rozhodnutí nelze odvolat. Podle § 102 odst. 3 téhož zákona jsou fyzické a právnické osoby oprávněny po vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení dovolávat se žalobou nápravy ve výroku správního rozhodnutí pořadem práva u obecných soudů. Žaloba musí být podána do dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání lhůty nelze prominout. Správní rozhodnutí vydané v těchto sporech nabývá právní moci marným uplynutím této lhůty. V případě, že je žaloba zákonným způsobem podána, pravomocné správní rozhodnutí vydané v těchto sporech nemá právní účinky. V projednávané věci stěžovatelka nenapadla pravomocné rozhodnutí soudu podle § 102 odst. 3 citovaného zákona, nýbrž pouze rozhodnutí o rozkladu. Z hlediska § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu proto nevyčerpala všechny procesní prostředky a její stížnost je proto nepřípustná. V takovém případě není vyloučeno projednání ústavní stížnosti podle § 75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, pokud ústavní stížnost podstatně přesahuje osobní zájem stěžovatele a byla podána ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Tak tomu v daném případě není, neboť věcí obecného zájmu nemůže být rozhodnutí o rozkladu, který byl podán opožděně. Tato situace nemůže být posouzena jako věc, která podstatně přesahuje osobní zájem stěžovatelky, neboť spočívá v konkrétních okolnostech projednávaného případu. Proto byla ústavní stížnost posouzena jako nepřípustná podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1988 Sb., pro nevyčerpání opravných prostředků a jako zjevně neopodstatněná podle § 43 odst. 2 písm. a) podle téhož zákona z hlediska toho, zda podstatně přesahuje osobní zájem stěžovatele.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. února 2001 JUDr. Antonín Procházka předseda senátu Ústavního soudu