Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ing. D. H., v postavení správkyně konkurzní podstaty firmy GGS spol. s.r.o. se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Miroslavem Bartošem, advokátem, se sídlem [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. 35 Co 156/2005, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností brojí stěžovatelka proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí obecného soudu, přičemž se domáhá, aby Ústavní soud rozhodl, že napadené rozhodnutí "se v bodě II. mění tak, že právnímu zástupci správkyně konkursní podstaty Ing. D. H., se přiznávají náklady za veškeré úkony vedené v tomto sporu ve výši 49 265, 70,- Kč." Předtím než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní soud se zaměřil v dané věci zejména na posouzení otázky, zda je k projednání návrhu příslušný. Ústavní soud je dle článku 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat i jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3 Ústavy a v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a příslušnost, které nemůže překročit. Kompetence Ústavního soudu při posuzování ústavní stížnosti jsou upřesněny v ustanovení § 82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud je oprávněn především zrušit rozhodnutí orgánu veřejné moci. Směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, je Ústavní soud oprávněn zakázat příslušnému orgánu, aby v porušování práva pokračoval, a přikázat mu, aby obnovil stav před porušením, jestliže je to možné. Z toho vyplývá, že Ústavnímu soudu nepřísluší měnit ústavní stížností napadená rozhodnutí.
Pokud tedy navrhovatelka v petitu svého návrhu, jímž je Ústavní soud vázán, navrhuje, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí pouze změnil, je nucen Ústavní soud konstatovat, že k takovému rozhodnutí není podle Ústavy a zákona o Ústavním soudu příslušný.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh stěžovatelky podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. ledna 2006 Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj