Odůvodnění
Ústavní stížností Ústavnímu soudu doručenou dne 17. 7. 2002, se stěžovatelka domáhala zrušení cenového rozhodnutí č. 04/PROP/2002 ze dne 14. 6. 2002, č. j. 17358/2002-611, a to pro porušení čl. 2 odst. 2, odst. 3, čl. 4, čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Dříve, než se Ústavní soud může zabývat věcí samou, musí prověřit, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené pro ni zákonem č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Podmínkou podání ústavní stížnosti podle ust. § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je vyčerpání všech procesních předpisů, které zákon k ochraně práva poskytuje.
Z vyžádaných vyjádření Městského soudu v Praze, Ústavnímu soudu doručených dne 28. 11. 2002, dne 19. 2. 2003, Ústavní soud zjistil, že dne 17. 7. 2002 byla u Městského soudu v Praze podána stěžovatelkou žaloba směřující proti výše uvedenému - ústavní stížností napadenému - cenovému rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Městský soud v Praze měl za to, že k projednání věci není věcně příslušný, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze, který dne 15. 11. 2002 Městskému soudu v Praze sdělil, že dospěl k závěru, že v dané věci je dána jeho věcná příslušnost. Věc je Vrchního soudu v Praze vedena pod sp. zn. Nad 176/2002.
Podle ust. § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Jak z výše uvedeného vyplývá, v současné době probíhá v téže věci rovněž řízení u Městského soudu v Praze. Protože podle judikatury Ústavního soudu k vyčerpání opravného prostředku nestačí pouze jeho podání u příslušného orgánu, ale je též nutné, aby o něm bylo před podáním ústavní stížnosti též rozhodnuto, stěžovatelka nevyčerpala doposud všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje.
V souladu s ust. § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků nepřípustný návrh, nestanoví-li zákon jinak (v projednávané věci se nejedná o situaci upravenou v ust. § 75 odst. 2 cit. zák. ), usnesením odmítne.
Při shrnutí výše uvedených skutečností byl soudce zpravodaj nucen podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jako návrh nepřípustný odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu
V Brně 3. března 2003