Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti V. R., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 6. 2004, sp.zn. 20 Cdo 1047/2004,
takto:
Výrok
Ústavní stížnost se o d m í t á .
Odůvodnění
Ústavnímu soudu bylo dne 13. 9. 2004 doručeno podání označené jako stížnost na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 6. 2004, č.j. 20 Cdo 1047/2004 - 48, kterým bylo pro nedostatek podmínky řízení (právní zastoupení) zastaveno řízení ohledně restitučního nároku stěžovatelky. Stěžovatelka žádala Ústavní soud o vyšetření a ukončení celého případu a přesnější pokyny k podání ústavní stížnosti. Dne 14. 10. 2004 převzala stěžovatelka výzvu k odstranění vad podání, ve které bylo výslovně uvedeno, že v případě neodstranění vad návrhu ve lhůtě 40 dnů od doručení výzvy, bude Ústavní soud nucen návrh odmítnout. V této výzvě jí rovněž bylo sděleno jakým způsobem má odstranit vady podání a byla podrobně informována o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem a jakým způsobem má postupovat v případě, že s jeho zajištěním bude mít potíže. V přípisu, doručeném Ústavnímu soudu dne 20. 10. 2004, stěžovatelka sdělila, že s ohledem na vysoký věk a zdravotní stav není schopna splnit požadavky výzvy a přiložila fotografii objektu, o jehož restituci se má jednat.
Vzhledem k tomu, že navrhovatelka ve lhůtě jí určené vady podání neodstranila a Ústavní soud se nemůže meritorně zabývat návrhy, které nesplňují základní zákonem stanovené náležitosti, Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 16. prosince 2004
JUDr. Dagmar Lastovecká soudkyně Ústavního soudu