Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost3× citováno

Spisová značka

II. ÚS 579/13

Téma · generováno AINepřípustnost ústavní stížnosti proti kasačnímu rozhodnutí

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 19. 2. 2013Zpravodaj: Nykodým JiříTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2013:2.US.579.13.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - PODotčený orgán: SOUD - VS PrahaNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 8. 2. 2013Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti kasačnímu rozhodnutí

Shrnutí · generováno AI

Odvolací soud zrušil rozsudek ve sporu o zaplacení peněžité částky a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ústavní soud stížnost odmítl, protože řízení dosud neskončilo a stěžovatelka musí nejprve využít prostředky v jeho dalším průběhu.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost proti kasačnímu usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení, je nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Princip subsidiarity vyžaduje vyčerpat i procesní možnosti v navazujícím řízení; ústavní přezkum zásadně nastupuje až po pravomocném skončení věci. Návrh se proto odmítá podle § 43 odst. 1 písm. e) tohoto zákona.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Z principu subsidiarity ústavní stížnosti totiž plyne, že ústavní stížnost lze projednat až poté, co toto (další) stadium řízení bude skončeno.
    Zobrazit v textu
  • Výše zaznamenaný princip subsidiarity tohoto přezkumu se tedy prosazuje i zde, a jeho uplatnění vede k nutnému závěru, že ústavní stížnost proti usnesení o zrušení předcházejícího rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení je návrhem podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustným, a musí být podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu (soudcem zpravodajem) odmítnuta.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti Průmstav, a. s., IČ: [IČO], se sídlem [adresa] Praha 8, zastoupené JUDr. Oto Kunzem, advokátem, se sídlem v [adresa] směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2012, č. j. 1 Cmo 125/2012-192, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti podané podle ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví označené usnesení Vrchního soudu v Praze, neboť se jeho vynesením cítí dotčena na svých základních právech garantovaných ústavním pořádkem České republiky. Napadeným rozhodnutím vrchní soud jako soud odvolací zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2012, č. j. 16 Cm 53/2010-138, jímž bylo vyhověno žalobě o zaplacení částky 3.738.266 Kč s příslušenstvím směřující proti stěžovatelce. Věc byla současně vrácena soudu prvé instance k dalšímu řízení.

Dříve, než lze přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je soudce zpravodaj povinen prověřit, zda jsou splněny všechny formální a obsahové podmínky stanovené pro její podání (resp. věcné projednání) zákonem o Ústavním soudu. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní stížnost je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Vyznačuje se tedy mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu (v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti). Požadavek vyčerpat "všechny procesní prostředky" ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zahrnuje logicky i povinnost "vyčerpat" ty dispozice, které poskytuje otevřené řízení, které má být vedeno poté, co odvolací soud vydal kasační rozhodnutí a věc vrátil nižší soudní instanci. Důvody, pro které tak učinil, nejsou podstatné, stejně jako to, který z účastníků opravný prostředek uplatnil. Z principu subsidiarity ústavní stížnosti totiž plyne, že ústavní stížnost lze projednat až poté, co toto (další) stadium řízení bude skončeno. Úkolem Ústavního soudu není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná, pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení, nýbrž je - zásadně - povolán, z hledisek souhrnných, po pravomocném skončení věci, k posouzení, zda řízení jako celek a jeho výsledek obstojí v rovině ústavněprávní. Výše zaznamenaný princip subsidiarity tohoto přezkumu se tedy prosazuje i zde, a jeho uplatnění vede k nutnému závěru, že ústavní stížnost proti usnesení o zrušení předcházejícího rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení je návrhem podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustným, a musí být podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu (soudcem zpravodajem) odmítnuta. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. února 2013 Jiří Nykodým, v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací