II. ÚS 580/99

Odůvodnění

Stěžovatelky se návrhem označeným jako ústavní stížnost, který byl ve dvojím vyhotovení doručen Ústavnímu soudu dne 27.12.1999, domáhaly zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 2.11.1999, v řízení ve věci sp. zn. 28 Cdo 551/99. K ústavní stížnosti byly přiloženy plné moci stěžovatelek udělené JUDr. M. K. v rozsahu práv a povinností podle zák. č. 182/1993 Sb. Přípisem ze dne 12.1. 2000 byl právní zástupce stěžovatelek vyzván k odstranění vad návrhu s poučením, že návrh lze odmítnout, pokud nebudou vady odstraněny ve lhůtě patnácti dnů od doručení výzvy. Právnímu zástupci stěžovatelek byla výzva doručena 14.1.2000. Po uplynutí určené lhůty podal právní zástupce stěžovatelek k poštovní přepravě dopis, v němž zaslal Ústavnímu soudu dvojmo ústavní stížnost již řádně podepsanou, ostatní vady však neodstranil (není přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, návrh nebyl předložen v dostatečném počtu stejnopisů s ohledem na vedlejšího účastníka řízení, v návrhu nebyly uvedeny skutečnosti způsobující požadovaný kvalifikovaný zásah do základních práv nebo svobod, když pouhé konstatování, že byla porušena práva stěžovatelek podle čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod nelze považovat za splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní). Podle § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, neboť lhůta k odstranění vad uplynula marně. Za tohoto stavu věcí nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh podle citovaného ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 9.2.2000

JUDr. Ivana Janů soudce zpravodaj