Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nedodržení lhůty5× citováno

Spisová značka

II. ÚS 696/10

Téma · generováno AILhůta pro podání ústavní stížnosti

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 23. 3. 2010Zpravodaj: Balík StanislavTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2010:2.US.696.10.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - OS Karlovy VaryNapadený akt: rozhodnutí soudu rozhodnutí jinéPodání: 10. 3. 2010

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatelka napadla exekuci prodejem nemovitosti, avšak ústavní stížnost podala více než půl roku po vydání napadených rozhodnutí. Ústavní soud ji odmítl jako opožděnou; podání okresnímu soudu nemohlo zachovat šedesátidenní lhůtu.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost musí být podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podána přímo Ústavnímu soudu ve lhůtě 60 dnů. Podání jinému soudu tuto lhůtu nezachovává, protože řízení před Ústavním soudem je oddělené od řízení před obecnými soudy. Opožděný návrh se odmítne podle § 43 odst. 1 písm. b) téhož zákona.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Nad rámec výše uvedeného je třeba uvést, že podání ústavní stížnosti jinému soudu než Ústavnímu soudu nemá za následek zahájení řízení před Ústavním soudem (srov. ustanovení § 34 a § 27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
    Zobrazit v textu
  • Proto zachování lhůty dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je dáno pouze podáním ústavní stížnosti Ústavnímu soudu a nikoli jinému státnímu orgánu.
    Zobrazit v textu
  • Z výše uvedených důvodů nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě k tomu určené.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky I. J., o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 4. 2009 č. j. 25 Nc 2975/2009-4 a exekučnímu příkazu ze dne 22. 5. 2009 č. j. Ex 653/09-4, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 3. 2010 prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech, který podání stěžovatelky obdržel dne 20. 1. 2010, se stěžovatelka jako povinná domáhala přezkoumání probíhající exekuce prodejem nemovitosti. Namítala, že se snažila podat návrh na splátkování zaplacení exekučního titulu, kterému však nebylo vyhověno, a bylo rozhodnuto o provedení prodeje nemovitosti. Stěžovatelka je samoživitelkou na mateřské dovolené, nemá se kam přestěhovat a jak uvedla, nemůže dopustit, aby žila s dcerou bez střechy nad hlavou. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k projednání a rozhodnutí věci samé, je povinen přezkoumat, zda pro podání ústavní stížnosti byly splněny všechny formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o "Ústavním soudu").

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost, a dospěl k závěru, že návrh byl podán zjevně po lhůtě k tomu zákonem určené. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Procesním prostředkem, který by stěžovatel musel vyčerpat předtím, než se na Ústavní soud obrátí s ústavní stížností, není podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu mimořádný opravný prostředek uvedený v § 72 odst. 4 téhož zákona.

Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání [§72 odst. 1 písm. a) a odst. 3, § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. Ústavní soud zjistil, že po vydání rozhodnutí o provedení exekuce stěžovatelka již žádný opravný prostředek nepodala. V dané věci však ani nebylo nutno problematiku přípustnosti či nepřípustnosti podané ústavní stížnosti řešit. Předložila-li stěžovatelka ústavní stížnost po uplynutí více než půl roku od vydání napadených rozhodnutí, přestože právě ve vydání těchto aktů spatřovala porušení svých lidských práv, bylo vzhledem k výše uvedenému evidentní, že tak učinila dlouho po 60denní lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Nad rámec výše uvedeného je třeba uvést, že podání ústavní stížnosti jinému soudu než Ústavnímu soudu nemá za následek zahájení řízení před Ústavním soudem (srov. ustanovení § 34 a § 27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Zatímco v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení je podáním návrhu kterémukoli soudu zásadně zachována lhůta, přičemž další postup je dán možností vyslovení místní či věcné nepříslušnosti a postoupením věci, Ústavní soud není součástí systému obecných soudů; jeho posláním je kontrola ústavnosti a řízení před ním je řízením odděleným od řízení před obecnými soudy. Proto zachování lhůty dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je dáno pouze podáním ústavní stížnosti Ústavnímu soudu a nikoli jinému státnímu orgánu.

Z výše uvedených důvodů nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě k tomu určené. Vzhledem k důvodu odmítnutí návrhu považoval Ústavní soud za nadbytečné a neefektivní činit kroky k odstranění vady ústavní stížnosti - absence obligatorního zastoupení advokátem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. března 2010

Stanislav Balík soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací