Usnesení ze dne 15. 10. 2013
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu L. D. Arambasic Baťa, zastoupené JUDr. Jiřím Šetinou, advokátem se sídlem [adresa] na zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem se navrhovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného zákona jako diskriminačního právního předpisu stojícího v rozporu s čl. 1 a čl. 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Právní zástupce navrhovatelky ve svém podání ze dne 5. 6. 2013 namítl podjatost soudce zpravodaje s odůvodněním, že tento soudce rozhodoval dne 3. 6. 2013 v obsahově stejné věci jako soudce zpravodaj. I. senát Ústavního soudu, příslušný o námitce podjatosti rozhodnout, rozhodl dne 15. 7. 2013 usnesením č. j. II. ÚS 715/13-11 tak, že "soudce Stanislav Balík není vyloučen z rozhodování ve věci ústavní sp. zn. II. ÚS 715/13". Ústavní soud se následně podaným návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že navrhovatelka postrádá aktivní legitimaci k podání návrhu. Z obsahu ústavní stížnosti totiž Ústavní soud zjistil, že navrhovatelka se domáhá toliko zrušení právního předpisu, aniž by současně brojila proti rozhodnutí orgánu veřejné moci vydanému v řízení, v němž byla účastníkem, popř. proti jinému zásahu takového orgánu. Ústavní soud poukazuje na to, že podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení může - vedle tzv. privilegovaných navrhovatelů uvedených v ustanovení § 64 odst. 1 písm. a) až d) - pouze ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu, popř. ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v § 119 odst. 4 téhož zákona. Tyto podmínky tedy nebyly v projednávané věci splněny. Nad rámec řečeného je třeba navrhovatelku upozornit, že Ústavní soud již posoudil ústavní konformitu zákona č. 428/2012 Sb. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 10/13 ze dne 29. 5. 2013 (č. 177/2013 Sb.), který s ohledem na § 35 zákona o Ústavním soudu vytvořil ve vztahu k naříkanému zákonu překážku věci pravomocně rozhodnuté; opětovný návrh na přezkum téhož normativního právního aktu v témže rozsahu je proto nepřípustný. Z výše uvedených důvodů byl tudíž Ústavní soud nucen návrh podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu pro neoprávněnost navrhovatelky odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 15. října 2013
Stanislav Balík, v. r. soudce zpravodaj
Usnesení ze dne 15. 7. 2013
Plný text
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě ve složení Ivana Janů, předsedkyně a soudci Vojen Gűttler, Jaroslav Fenyk ve věci stěžovatelky A.D.L. Baťa, zast. advokátem JUDr. Jiřím Šetinou, Kutřín 6, Proseč, takto
Soudce Stanislav Balík není vyloučen z rozhodování ve věci ústavní sp.zn. II. ÚS 715/13.
Soudce zpravodaj Stanislav Balík předložil I. senátu námitku podjatosti stěžovatelky, kterou stěžovatelka odůvodňuje tím, že byl soudcem zpravodajem v "obsahově téže věci", (vedené pod sp.zn. II. ÚS 161/12).
Stanislav Balík se s důvodem podjatosti neztotožňuje a necítí se být v uvedené věci podjatý.
Senát určený rozvrhem práce pro rozhodnutí o vyloučení soudců neshledal, že by byly dány důvody pro vyloučení, s ohledem na to, že žádné okolnosti naplňující podmínky ustanovení § 36 zákona o Ústavním soudu nebyly shledány. Proto rozhodl I. senát Ústavního soudu tak, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 15. července 2013
Ivana Janů předsedkyně senátu