Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podle č1. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR rozhoduje Ústavní soud o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. V ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/93 Sb., o Ústavním soudu je zakotveno oprávnění fyzické nebo právnické osoby podat tuto stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Veřejnou mocí se rozumí taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo, nebo zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech nebo povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není v rovnoprávném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí od vůle subjektu. Za orgán veřejné moci nelze proto z tohoto pohledu považovat soudního znalce, jehož posudek může sloužit nejvýše jako podklad pro určité rozhodnutí nebo opatření, a to v projednávané věci právnické osoby.
Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/93 Sb. odmítl.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 25. 11. 1993
doc. JUDr. Vladimír Čermák soudce Ústavního soudu ČR