Plný text
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Jiřího Malenovského, ve věci ústavní stížnosti T. M., proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 8. 1. 2001, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, t a k t o :
Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Dne 1. 2. 2001 se stěžovatel obrátil na Ústavní soud s ústavní stížností proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 8. 1. 2001 (další údaje neuvedeny). V ústavní stížnosti uvedl, že proti rozsudku se na místě odvolal. Odvolání však dne 1. 2. 2001 vzal zpět. Tento postup odůvodnil tím, že Okresní soud ve Frýdku-Místku spadá pod Krajský soud v Ostravě a má proto důvodné obavy z opětovně neobjektivního soudu. Proto žádá o přezkoumání celé věci Ústavní soud, a v případě zjištění neobjektivity žádá o předání věci jinému nezaujatému soudu. Ústavní soud přezkoumal podmínky pro podání ústavní stížnosti a došel k závěru, že ústavní stížnost není přípustná, neboť stěžovatel ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Protože vzal odvolání zpět, nabyl rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku právní moci. V takovém případě není vyloučeno projednání ústavní stížnosti podle § 75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, pokud ústavní stížnost podstatně přesahuje osobní zájem stěžovatele a byla podána ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Tak tomu v daném případě není, neboť věcí obecného zájmu nemůže být rozhodnutí stěžovatele vzít podle vlastního uvážení zpět své odvolání, neboť se domnívá, že odvolací soud bude rozhodovat neobjektivně. Tato situace nemůže být posouzena jako věc, která podstatně přesahuje jeho osobní zájem. Proto byla ústavní stížnost posouzena jako nepřípustná podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1988 Sb., pro nevyčerpání opravných prostředků, a jako zjevně neopodstatněná podle § 43 odst. 2 písm. a) podle téhož zákona z hlediska toho, zda podstatně přesahuje osobní zájem stěžovatele. Proto byla ústavní stížnost z obou těchto důvodů odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. února 2001 JUDr. Antonín Procházka předseda senátu Ústavního soudu