Odůvodnění
Dne 20. 2. 1998 došla Ústavnímu soudu ústavní stížnost pana F. S., jíž se domáhá zrušení usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 12. 1997, č. j. 17 C 282/97. Předmětné usnesení bylo navrhovateli podle jeho tvrzení doručeno dne 19. 12. 1997. Tímto dnem se ve smyslu analogie § 63 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu v platném znění (dále: zákon), jakož i ustanovení § 167 odst. 2, § 168 odst. 2. § 171 odst. 2, § 250j odst. 4 a § 159 odst. 1 o. s. ř. stalo pravomocným. Podle § 72 odst. 2 zákona ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který' zákon k ochraně práva poskytuje. Tímto rozhodnutím v dané věci je ústavní stížností napadené usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích. Konec šedesátidenní lhůty, počítané od 19. 12. 1997 jako od jejího prvého dne, připadá na den 16. 2. 1998, tj. pondělí. Měla-li být uvedená lhůta zachována. bylo nutné podat ústavní stížnost k poštovní přepravě alespoň 16. 2. 1998. Jak dokládá podací razítko pošty na obálce, jakož i příslušný údaj v samotné ústavní stížnosti, stalo se tak až 19. 2. 1998. Z uvedeného vyplývá, že návrh byl podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než podle § 43 odst. 1, písm. b) zákona, mimo ústní jednání návrh odmítnout. Zároveň s předmětným návrhem došlo Ústavnímu soudu téhož dne písemné sdělení advokáta zastupujícího stěžovatele, ve kterém soud informoval o tom, že při kompletaci návrhu a podkladových materiálů stěžovatel omylem odvezl jeho právnímu zástupci plnou moc. Následovalo též ujištění, že chybějící plná moc bude do týdne doručena. Po několikerých telefonických urgencích se tak nestalo. Vzhledem k tomu, že pro odmítnutí podaného návrhu existoval též jiný důvod ve smyslu § 13 odst. 1 zákona než jen podle písm. a). na kterém y i dodatečně doručená plná moc ničeho nezměnila, bylo rozhodnuto, jak uvedeno v výroku tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. (§ 43 odst. 2 zákona) V B mě dne 2. 4. 1998 JUDr. Ivana Janů soudce zpravodaj