Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci podání stěžovatelky AURID, spol. s r. o., v likvidaci, IČ: [IČO], se sídlem [adresa] směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. ledna 2009, č. j. 14 Cmo 518/2008-30, a proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. května 2008, č. j. 13 Cm 571/2008-9, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 3. dubna 2009 podání, v němž byla jako stěžovatelka označena společnost AURID, spol. s r. o., v likvidaci, a jímž brojila proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím. Nesouhlasila s usnesením Vrchního soudu v Praze, který zastavil řízení pro nedostatek podmínky řízení spočívající v nedostatku průkazu plné moci pro právního zástupce.
Podání nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatelka zejména nebyla právně zastoupena (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a z podání ani nebylo zřejmé, jaká osoba oprávněná za společnost jednat ji podepsala (nebylo možno ji identifikovat). Ústavní soud proto vyzval stěžovatelku k odstranění vad podání, k čemuž jí stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy. Současně Ústavní soud stěžovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, Ústavní soud její podání odmítne ve smyslu § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Výzva ze dne 14. dubna 2009 byla Ústavnímu soudu vrácena s poznámkou pošty, že se adresát z uvedené adresy odstěhoval. Proto učinil Ústavní soud další pokus o doručení, tentokráte likvidátorovi společnosti, Ing. Š. B., který je oprávněn za uvedenou společnost jednat. Ze sdělení likvidátora vyplynulo, že on ústavní stížnost nepodával a ani mu není známo, kdo by ji mohl podat. Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení byly splněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula a stěžovatelka k výzvě Ústavního soudu vytýkané vady neodstranila. Z tohoto důvodu nezbylo soudci zpravodaji než ústavní stížnost dle citovaného ustanovení odmítnout. Nabízí se možnost, že ústavní stížnost podal společník stěžovatelky, Ing. M. H., který by mohl mít zájem na výsledku řízení o jmenování likvidátora. Jedná se však o pouhou spekulaci, neboť osoba, která ústavní stížnost podepsala se nikterak neidentifikovala a výzvu k odstranění vad se na adresu uvedenou v ústavní stížnosti nepodařilo doručit. Z takové ústavní stížnosti pak nemůže Ústavní soud vycházet. Navíc za společnost v likvidaci je oprávněn jednat pouze jmenovaný likvidátor. Pokud by chtěl společník brojit proti rozhodnutí o jmenování likvidátora, mohl by tak činit vlastním jménem a nikoliv jménem společnosti. V tomto směru by bylo třeba ústavní stížnost posoudit jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 2. června 2009
Jiří Nykodým, v. r. soudce zpravodaj