Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelek 1) Bc. J. M. a 2) J. D., bez právního zastoupení, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 12. 2015, č.j. 42 Cm 265/2014-118, a proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 1. 2017, č.j. 4 Cmo 249/2016-262, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 22. 3. 2017, stěžovatelky brojí proti výše uvedeným rozhodnutím.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Návrh stěžovatelek trpí formálními vadami. Stěžovatelky především nejsou zastoupeny advokátem (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Ústavní soud každou ze stěžovatelek výzvou ze dne 11. 4. 2017 poučil o nutných náležitostech ústavní stížnosti a vyzval je k odstranění vad jejich podání. K tomu jim stanovil lhůtu jednoho měsíce od doručení výzvy k odstranění vad. Dále je Ústavní soud upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, ústavní stížnost bude ve smyslu § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta. Z první doručenky je patrné, že stěžovatelce Bc. J. M. byla výzva doručena dne 24. 4. 2017. Z druhé doručenky je patrné, že stěžovatelka J. D. nebyla při doručování zastižena, zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 12. 4. 2017 a stěžovatelce byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla. Protože tak v úložní době neučinila, byla zásilka dne 25. 4. 2017 vložena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. Přestože tedy byly stěžovatelky výzvou Ústavního soudu poučeny o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, vytýkané vady ve stanovené lhůtě neodstranily. Neučinily tak ani do dnešního dne. O prodloužení lhůty k odstranění vad stěžovatelky také nepožádaly.
Ústavnímu soudu pro výše uvedené nezbylo než postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatelek soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. 5. 2017
Jaroslav Fenyk v. r. soudce Ústavního soudu