II. ÚS 911/22

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu byl dne 1. 4. 2022 doručen návrh Z. Š. na zahájení řízení o ústavní stížnosti. V souladu s ustanovením § 40 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle rozvrhu práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění, byl soudcem zpravodajem ustanoven Tomáš Lichovník. Protože však věc nebyla ke dni zániku jeho funkce skončena, byla v souladu s Rozhodnutím předsedy Ústavního soudu o změně rozvrhu práce č. j. Org. 38/24 ze dne 26. 6. 2024 přidělena soudci zpravodaji Tomáši Langáškovi, o čemž byla stěžovatelka informována.

2. Dne 9. 7. 2024 obdržel Ústavní soud podání, v němž stěžovatelka vznesla námitku podjatosti soudce Tomáše Langáška, kterou odůvodnila skutečností, že byl členem 6. senátu Nejvyššího správního soudu, který rozhoduje v související věci.

3. Tomáš Langášek k námitce předložil vyjádření, v němž uvedl, že k osobě stěžovatelky ani k účastníkům či vedlejším účastníkům řízení, ani k projednávané věci nemá žádný poměr, z něhož by bylo možno dovozovat pochybnosti o jeho nepodjatosti. Uvádí, že byl donedávna členem 6. senátu Nejvyššího správního soudu, před nímž probíhá řízení v nepřímo související věci sp. zn. 6 As 293/2023 o kasační stížnosti stěžovatelky ve věci určení advokáta pro řízení o její ústavní stížnosti. V uvedené věci však nebyl nijak činný, 6. senát za dobu jeho členství v něm neučinil žádný procesní úkon, na němž by se podílel. Vzhledem k uvedenému má za to, že subjektivní důvody pro jeho vyloučení ve smyslu § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu nejsou naplněny.

4. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")].

5. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.

6. První senát Ústavního soudu po posouzení věci a nahlédnutí do vyžádaného spisu sp. zn. 6 As 293/2023 konstatuje, že se Tomáš Langášek nepodílel na rozhodovací činnosti ve věci před Nejvyšším správním soudem, a neshledal ani žádné skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o jeho nestrannosti. Proto první senát dospěl k závěru, že nejsou naplněny důvody § 36 odst. 1 a odst. 2 zákona o Ústavním soudu a Tomáš Langášek není vyloučen z projednávání věci.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. července 2024

Jan Wintr, v. r. předseda senátu

Odůvodnění

1. Ústavní soud obdržel dne 1. 4. 2022 stěžovatelčinu blanketní ústavní stížnost proti v návětí uvedenému rozsudku Nejvyššího správního soudu. Stěžovatelka v ní uvedla, že si je vědoma povinnosti advokátního zastoupení, a proto dne 28. 3. 2022 požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta pro řízení před Ústavním soudem. V ústavní stížnosti proto požádala o stanovení lhůty ke splnění podmínky zastoupení advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) do doby, než o její žádosti Česká advokátní komora rozhodne. 2. Ústavní soud stěžovatelku přípisem ze dne 6. 4. 2022 vyzval, aby vady ústavní stížnosti odstranila do 30 dnů s poučením, že jinak její ústavní stížnost odmítne. Přípisem z 10. 5. 2022 stěžovatelka Ústavnímu soudu sdělila, že Česká advokátní komora její žádost o určení advokáta zamítla, zamítla nicméně žádost o určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby, o což nežádala. Podala proti jejímu rozhodnutí správní žalobu a požádala Ústavní soud o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti. Ústavní soud jí vyhověl a dopisem ze 17. 5. 2022 stěžovatelce lhůtu prodloužil "do konce jednoho měsíce od pravomocného skončení souvisejícího soudního řízení." 3. Městský soud v Praze stěžovatelčinu žalobu ve věci určení advokáta pro toto řízení o ústavní stížnosti zamítl rozsudkem č. j. 5 A 41/2023-66 ze dne 23. 8. 2023; rozsudek nabyl právní moci dne 27. 9. 2023. Prodloužená lhůta k odstranění vad ústavní stížnosti tak uplynula 27. 10. 2023, aniž byly vady kasační stížnosti (chybějící zastoupení advokátem) odstraněny.

4. Dopisem ze dne 26. 10. 2023, doručeným Ústavnímu soudu 31. 10. 2023, stěžovatelka opět požádala o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti, neboť dne 9. 10. 2023 proti rozsudku Městského soudu v Praze podala blanketní kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. 5. Ústavní soud již dále lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti formálně neprodlužoval. Rozsudek Městského soudu v Praze je pravomocný, kasační stížnost proti němu nemá odkladný účinek a stěžovatelka nevznesla v řízení o kasační stížnosti návrh, aby jí Nejvyšší správní soud odkladný účinek přiznal. Stěžovatelka tak nesplnila jednoznačně stanovenou lhůtu, již jednou prodlouženou, "do konce jednoho měsíce od pravomocného skončení souvisejícího soudního řízení", a neučinila tak ani pod dobu dalších více než devíti měsíců do dnešního dne. 6. S tím kontrastuje, že v řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem sp. zn. 6 As 293/2023 ve věci neurčení právního zástupce Českou advokátní komorou stěžovatelka zastoupena advokátem na základě plné moci je, a to poté, co vyhověla výzvě Nejvyššího správního soudu z 1. 11. 2023 ke splnění obdobné podmínky řízení ve lhůtě jednoho měsíce; plnou moc udělenou advokátu ze dne 5. 12. 2023 mu předložila 6. 12. 2023. I z této okolnosti lze usuzovat, že měla na splnění podmínky pro advokátní zastoupení pro toto řízení o ústavní stížnosti, které trvá již více než dva roky, více než dostatečný časový prostor. 7. Vzhledem k uvedeným důvodům Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost soudcem zpravodajem podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. srpna 2024

Tomáš Langášek v. r. soudce zpravodaj