Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. G., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2000, sp. zn. 22 Ca 281/2000, a rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 10. 4. 2000, č. j. 5265/110/99/2-6, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud s ústavní stížností ze dne 12. 2. 2001, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 13. 2. 2001. Ústavní stížnost směřovala proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2000, sp. zn. 22 Ca 281/2000, a rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 10. 4. 2000, č. j. 5265/110/99/2-6, ve věci dodatečné daňové povinnosti z příjmu fyzických osob. Vzhledem ke skutečnosti, že návrh na zahájení řízení neměl náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vyrozuměl Ústavní soud o tom stěžovatelku a určil ji lhůtu 30 dnů k odstranění vad návrhu. Výzva Ústavního soudu byla stěžovatelce doručena dne 1. 3. 2001. Stěžovatelka vady návrhu ve stanovené lhůtě neodstranila a lhůta tak marně uplynula dnem 31. 3. 2001. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li stěžovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení odvolání není přípustné.
V Brně dne 2. 10. 2001 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu