Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady4× citováno

Spisová značka

III. ÚS 1054/23

Téma · generováno AIPovinné advokátní zastoupení při ústavní stížnosti

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 28. 4. 2023Zpravodaj: Šimíček VojtěchTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2023:3.US.1054.23.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NSNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 17. 4. 2023

Shrnutí · generováno AI

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože nebyla sepsána ani podána s řádným zastoupením advokátem a nesplňovala ani další zákonné náležitosti. Stěžovatel už byl v dřívějších podobných věcech opakovaně poučen o nutnosti advokátního zastoupení, proto jej soud znovu nevyzýval k odstranění vad.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Podle § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. musí být stěžovatel při podání ústavní stížnosti zastoupen advokátem na základě plné moci výslovně udělené pro zastupování před Ústavním soudem. Byl-li stěžovatel o této povinnosti dostatečně poučen v dřívějších obdobných řízeních, nemusí být znovu vyzýván k odstranění vady v každém individuálním řízení.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak v obdobných případech předchozích.
    Zobrazit v textu
  • Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.
    Zobrazit v textu
  • Na základě uvedených skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. C., proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023, č. j. 26 Cdo 3232/2022-834, a č. j. 26 Cdo 3233/2022-836, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení Nejvyššího soudu s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v Listině základních práv a svobod, Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Všeobecné deklaraci lidských práv. Napadenými usneseními byla zastavena dovolací řízení, vedená před Nejvyšším soudem.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem o Ústavním soudu. V posuzované věci přitom Ústavní soud shledal, že tomu tak není.

Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Podle § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle § 29 a § 30 odst. 1 téhož zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v § 34 a § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

Ústavní soud lustrací zjistil, že stěžovatel podal k Ústavnímu soudu již značné množství ústavních stížností, kdy nebyl od počátku řízení zastoupen advokátem. V těchto případech byl vyzýván k odstranění vad návrhu a poučen o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude jeho ústavní stížnost odmítnuta. Řada jeho ústavních stížností byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Ústavní soud má proto za to, že stěžovatel je již dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Bylo proto v jeho vlastním zájmu, aby vady odstranil, resp. aby další jeho návrh již tyto vady neobsahoval.

Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak v obdobných případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Navíc, o vědomosti stěžovatele o nutnosti zastoupení advokátem svědčí i obsah odůvodnění jeho ústavní stížnosti.

Na základě uvedených skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. dubna 2023

Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací