Odůvodnění
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu České republiky dne 22. dubna 1996, žádal navrhovatel o přezkoumání, zda zákon, který omezuje práva důchodce ve výdělečných možnostech dva roky po dosažení důchodového věku, je v souladu s Listinou základních práv a svobod. K tomu, aby předmětný návrh mohl být ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb. kvalifikován jako ústavní stížnost, Ústavní soud České republiky dne 25. dubna 1996 vyzval navrhovatele k odstranění vad návrhu, přičemž mu za tímto účelem stanovil lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy, a současně jej poučil o následcích neodstranění vytčených vad. Na uvedenou výzvu, doručenou navrhovateli 3. května 1996, tento ve lhůtě vady neodstranil, zejména nesplnil povinnost být v řízení před Ústavním soudem České republiky zastoupen advokátem (§ 30 zákona č. 182/1993 Sb.). Pro výše uvedené Ústavní soud České republiky podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 23. května 1996 JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj