Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatele P. K., zastoupeného Mgr. Tomášem Mikulou, advokátem, sídlem [adresa] proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Kroměříži ze dne 25. února 2026 č. j. ZT 260/2025-82 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Územního odboru Kroměříž, Oddělení hospodářské kriminality ze dne 10. prosince 2025, č. j. KRPZ -103564-14/TČ-2025-150881-KPR, za účasti Okresního státního zastupitelství v Kroměříži a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Územního odboru Kroměříž, Oddělení hospodářské kriminality, jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. V návrhu stěžovatele doručeném Ústavnímu soudu dne 27. 4. 2026 stěžovatel uvedl jedinou větu, a to, že podává blanketní stížnost proti v záhlaví uvedeným usnesením, jakož i proti řízením předcházejícím vydání těchto rozhodnutí. Podle stěžovatele došlo k zásahu do jeho základních práv a svobod, především do práva na spravedlivý proces. Stěžovatel se zavázal doplnit ústavní stížnost do 30 dnů.
2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
3. Podání stěžovatele nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, nesplňuje obsahové náležitosti podle § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Podle uvedeného ustanovení je třeba pravdivě vylíčit rozhodující skutečnosti, popř. označit důkazy, jichž se stěžovatel dovolává, tedy předestřít konkrétní argumentaci, v čem stěžovatel spatřuje zásah do ústavně zaručených práv či svobod. K ústavní stížnosti musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva (§ 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu) a plná moc k zastupování stěžovatele před Ústavním soudem (§ 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu).
4. Stěžovatel nepředložil žádnou ústavně právní argumentaci, nevylíčil skutkový stav věci, ani není zjevné, čeho se domáhá, nejsou přiložena napadená rozhodnutí, nebyla přiložena ani plná moc opravňující k jednání za stěžovatele.
5. Stěžovatel byl dne 4. 5. 2026 vyzván soudem k odstranění vad podání, k předložení plné moci, k předložení kopií napadených rozhodnutí a k doplnění ústavněprávní argumentace, a to ve lhůtě 30 dnů. Stěžovatel byl poučen o možném odmítnutí ústavní stížnosti pro případ včasného nedoplnění.
6. Stěžovatel reagoval dne 4. 6. 2026 žádostí o poskytnutí dodatečné třicetidenní lhůty k doplnění, a to s ohledem na zdravotní indispozici stěžovatele. K žádnému doplnění však v této fakticky poskytnuté lhůtě nedošlo, a to ani později do přijetí tohoto rozhodnutí.
7. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost pro neodstraněnou vadu podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. července 2026
Milan Hulmák v. r. soudce zpravodaj