Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky KOMA MODULAR CONSTRUCTION s. r. o., se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Jaromírem Heto, advokátem ve Zlíně, Vodní 1972, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2008 č. j. 27 Co 614/2006-154 a rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 1. 2010 č. j. 23 Cdo 65/2009-175, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností ze dne 26. 4. 2010 stěžovatelka napadla a domáhala se zrušení shora označených soudních rozhodnutí s tím, že jimi byla porušena její základní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 (pozn.: míněn zřejmě čl. 6 odst. 1) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Jak Ústavní soud z ústavní stížnosti a jejích příloh zjistil, ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajský soud v Brně změnil rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 12. 9. 2005 č. j. 9 C 90/2001-114 tak, že se žaloba stěžovatelky proti R. J. na zaplacení částky 85 000 Kč s příslušenstvím zamítá, a dále rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení. Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka dovolání, na jehož základě Nejvyšší soud shora označeným rozsudkem rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§ 42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že jde o nepřípustný návrh. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). Jak vyplývá z výše uvedeného, na základě kasačního rozhodnutí dovolacího soudu řízení před obecnými soudy dále probíhá, a stěžovatelka se tak může domáhat ochrany svých práv v průběhu tohoto pokračujícího řízení. Z tohoto důvodu je třeba ústavní stížnost označit - v duchu konstantní judikatury Ústavního soudu - za "předčasný" návrh; teprve v případě, že by "konečné" rozhodnutí ve věci samé porušovalo základní ústavně zaručená práva či svobody, může se stěžovatelka domáhat nápravy prostřednictvím ústavní stížnosti. S ohledem na výše uvedené závěry Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustný návrh ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. května 2010
Jiří Mucha soudce Ústavního soudu