III. ÚS 123/98

Odůvodnění

Navrhovatel osobně dne 19. 3. 1998 podal ústavní stížnost, jejímž obsahem byl návrh na zrušení § 49 odst. 2 písm. b), c) a d) zák. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. V ust. § 64 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., jsou vymezeny subjekty, které jsou oprávněny podat návrh na zrušení zákona nebo jeho části. Fyzická nebo právnická osoba je podle ust. § 64 odst. 1 písm. d) cit. zákona oprávněna podat návrh na zrušení zákona nebo jeho části pouze tehdy, jestliže podala ústavní stížnost proti pravomocnému rozhodnutí v řízení, jehož byla účastníkem, protože podle jejího tvrzení tímto rozhodnutím bylo porušeno její základní právo nebo svoboda chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Spolu s touto ústavní stížností pak podle § 75 cit. zákona fyzická nebo právnická osoba může podat i návrh na zrušení zákona nebo jeho části, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti. Z ust. § 64 cit. zákona jednoznačně vyplývá, že

III. ÚS 123/98 fyzická nebo právnická osoba nemůže podat samostatný návrh na zrušení zákona nebo jeho části, aniž by zde bylo spojení s ústavní stížností podanou podle § 72 a násl. cit. zákona. Z podání navrhovatele však jednoznačně vyplývá, že jediným návrhem, který je v tomto podání obsažen, je návrh na zrušení výše uvedené části zák. č. 247/1995 Sb. Z citovaných ustanovení zák. č. 182/1993 Sb., je však nutno dovodit, že navrhovatel není osobou oprávněnou podat samostatnými návrh na zrušení části zákona. Vzhledem k uvedeným závěrům nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zrušení části zákona podle § 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 1. dubna 1998

JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR