Ústavní soud rozhodl dne 29. května 2009 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. P., takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu bylo dne 18. 5. 2009 doručeno podání stěžovatelky, které bylo obsahově zcela nesrozumitelné a celkově nesplňovalo náležitosti návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“). Stěžovatelka zejména nebyla zastoupena advokátem ve smyslu ust. § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Z příslušných databází Ústavního soudu vyplývá, že stěžovatelka se na Ústavní soud obracela již opakovaně s ústavními stížnostmi trpícími vadou spočívající v absenci povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byla opakovaně upozorňována s poučením, že neodstranění vad ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti; k odstranění vytýkaných vad však nedošlo (viz usnesení ve věci sp. zn. I. ÚS 487/05 a sp. zn. II. ÚS 480/03).
Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně vyslovil názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v několika případech předchozích.
Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým (srov. např. usnesení I. ÚS 823/06, I. ÚS 494/07, II. ÚS 493/07, III. ÚS 613/07, IV. ÚS 631/07, III. ÚS 681/07, III. ÚS 710/07, II. ÚS 1927/07).
Ústavnímu soudu proto nezbylo než podanou ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. května 2009
JUDr. Jan Musil v. r. soudce zpravodaj