ČESKÁ REPUBLIKA USNESENI Ústavního soudu III. ÚS 146 / 99 Soudce zpravodaj Ústavního soudu rozhodl ve věci návrhu pánů P. D., a V. B., zastoupených JUDr. J. B., advokátem, napadajícího usnesení soudkyně Městského soudu v Brně sp. zn. 7 Nt 3623 / 99, ze dne 26. 2. 1999, jímž bylo prodlouženo trvání vazby navrhovatelů, mimo ústní jednání takto:
Výrok
Návrh se odmítá
Odůvodnění
Dne 19. 3. 1999 došel Ústavnímu soudu České republiky osobně doručený návrh ze dne 19. 3. 1999, jehož obsahem byla stížnost proti usnesení soudkyně Městského soudu v Brně sp. zn. 7 Nt 3623 / 99, ze dne 26. 2. 1999, jímž bylo prodlouženo trvání vazby navrhovatelů. Napadené usnesení, které soudkyně přijala podle § 71 odst. 2 tr. ř. jakožto rozhodnutí prvostupňové, je ve smyslu § 74 odst. 1 tr. ř. napadnutelné stížností, co by řádným opravným prostředkem, o čemž výslovně hovoří i poučení v závěru předmětného rozhodnutí. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182 / 1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem, byla v předmětné věci již zmíněná stížnost proti usnesení soudkyně MS v Brně ke Krajskému soudu tamtéž. Přílohou předmětného návrhu kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje však nebyla. To koresponduje i s vyjádřením soudkyně MS v Brně k návrhu, která sdělila, že v současné době se veškerý spisový materiál nachází u Krajského soudu v Brně právě s touto stížností. Z uvedených faktů proto vyplývá, že stěžovatelé podmínku přípustnosti ústavní stížnosti ve smyslu § 75 odst. 1 zákona nesplnili. Proto Ústavnímu soudu nezbylo, než jejich návrh podle § 43 odst. 1 písm. e) a § 75 odst. 1 zákona odmítnout.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 21.4. 1999
JUDr. Ivana Janů soudce zpravodaj