Paragrafiq Asistent a předplatné spouštíme už brzy. Děkujeme všem, kdo nám s vývojem a testováním pomohli.

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)

Spisová značka

III. ÚS 147/97

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 1997-06-16Zpravodaj: Jurka VladimírTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:1997:3.US.147.97
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FOPodání: 1997-04-29Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /rehabilitace

Plný text

ÚS 147/97 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele M.M., t a k t o

Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se ústavní stížností domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, čj. 11 C 4/96-51, ze dne 8. 1. 1997, kterým byl zamítnut stěžovatelův návrh, aby odpůrci bylo uloženo omluvit se navrhovateli v návrhu uvedeným textem.

Z ústavní stížnosti vyplývalo, že navrhovatel se proti rozsudku krajského soudu neodvolal. Tuto skutečnost také potvrdil Ústavnímu soudu na jeho dotaz dne 27. 5. 1997.

Podle ust. § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jsou oprávněni podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle č1. 10 Ústavy. Podle ust. § 75 odst. 1 citovaného zákona, je však ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně 1

III. ÚS 147/97 jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Procesním prostředkem, který zákon k ochraně práva poskytuje, je nepochybně i odvolání proti rozhodnutí soudu prvého stupně. Ve věcech ochrany osobnosti jako soudy prvého stupně rozhodují podle ust. § 9 odst. 2 písmeno a) o.s.ř. krajské soudy. Jak sám navrhovatel ve svém návrhu i ve vyjádření ze dne 27.5.1997 uvádí, že nepodal odvolání proti rozsudku krajského soudu, tedy soudu prvého stupně.

Na základě výše uvedených skutečností Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle § 43 odst. 1 písmeno f) zákona č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu, odmítnout, protože navrhovatel nevyužil všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. června 1997

JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR

Máte otázku k tomuto rozhodnutí?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací