Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Přibáně a soudců Pavla Šámala a Martina Smolka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T. B., zastoupeného Mgr. Radkem Vachtlem, advokátem, sídlem [adresa] proti přípisu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 4. 2026 sp. zn. 43 Nt 2523/2023, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2026 sp. zn. 67 UL 5/2026 a proti jiným zásahům orgánů veřejné moci, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 1, Městského soudu v Praze, PČR - Národní centrále proti organizovanému zločinu, Úřadu evropského veřejného žalobce, a Ministerstva spravedlnosti České republiky, jako účastníků řízení, o vyloučení soudce Milana Hulmáka ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 1636/26, takto:
Výrok
Soudce Milan Hulmák je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou III. ÚS 1636/26.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označeného přípisu Obvodního soudu pro Prahu 1, usnesení Městského soudu v Praze a jiných zásahů orgánů veřejné moci.
2. V přípisu ze dne 8. 9. 2026 soudce zpravodaj Milan Hulmák předložil věc k rozhodnutí o svém vyloučení z projednání a rozhodování, a to z důvodu, že si v roce 2018 pořídil v ceně 25 000 Kč v rámci platformy Fundlift dluhopisy společnosti A, vydané za účelem pořízení nových technologií. Za jejich splacení se zaručil T. B. (stěžovatel). Jistiny a část úroků nebyla zaplacena. Dlužná částka byla proti společnosti uplatněna, a to i v následném konkurzu (již proti společnosti B - došlo ke změně jména) (KSPH 66 INS 11688/2023). Stěžovatel byl v souvislosti s touto aktivitou vyšetřován a trestní stíhání bylo odloženo s tím, že jde o soukromoprávní spor. V dané věci soudce zpravodaj jako poškozený podával v roce 2023 vysvětlení a věc byla odložena. V rozhodnutí o odložení věci se přitom upozorňuje na věc, ve které je podána výše uvedená ústavní stížnost.
3. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je soudce taktéž vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle § 38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce.
4. Podmínka § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 (N 127/6 SbNU 429)]. Předpokladem pro vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci je určitá intenzita jeho poměru k věci, účastníkům a vedlejším účastníkům či jejich zástupcům, tedy je-li tento poměr s ohledem na svou povahu skutečně způsobilý (z objektivního pohledu) zpochybnit schopnost soudce nestranně a nezávisle v konkrétní věci rozhodnout. Jestliže soudce zpravodaj, jak uvádí, podával v roce 2023 vysvětlení týkající se vyšetřování stěžovatele, nelze vyloučit, že bude mít zájem na výsledku projednávání a rozhodování ústavní stížnosti. Jeho poměr k věci tak dosahuje stupně intenzity, který by mohl vyvolat pochybnosti o jeho nepodjatosti.
5. Vzhledem k tomu dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci je dán důvod podle § 36 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení soudce Milana Hulmáka z projednání a rozhodování věci sp. zn. III. ÚS 1636/26.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. září 2026
Jiří Přibáň v. r. předseda senátu