Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce Milana Hulmáka a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. H., zastoupené JUDr. Lucií Hrdou, advokátkou, sídlem [adresa] Praha 2, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. března 2026, č. j. 35 Co 62/2026-465, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení, L. U. a nezletilých [nezletilý] a V. U., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
Nezletilým vedlejším účastníkům L. U. a V. U., se opatrovníkem pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti jmenuje Městská část X.
Odůvodnění
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6, byla schválena dohoda rodičů o péči o nezletilé a vedlejšímu účastníku (otci) uložena povinnost platit výživné pro nezletilého L. ve výši 30 000 Kč a pro nezletilého V. ve výši 20 000 Kč měsíčně, zaplatit nedoplatek na výživném pro nezletilého L. ve výši 150 000 Kč a pro nezletilého V. ve výši 100 000 Kč. Dále obvodní soud uložil rodičům povinnost založit transparentní účet a otci stanovil povinnost přispívat na něj částkou 40 000 Kč měsíčně, matce částkou ve výši 10 000 Kč měsíčně. Matce soud povinnost hradit výživné k rukám otce nestanovil. Rozsudek napadli oba rodiče odvoláním. Městský soud v Praze změnil rozsudek obvodního soudu tak, že otec je povinen přispívat na výživu nezletilých částkami 20 000 Kč, resp. 17 000 Kč a dále stanovil, že nedoplatek na výživném hrazeném otcem nevznikl. Matce městský soud nově stanovil povinnost platit výživné na nezletilé k rukám otce, a to ve výši 8 000 Kč, resp. 7 000 Kč měsíčně. Stěžovatelce dále stanovil povinnost uhradit na nedoplatku na výživném částku 120 000 Kč a částku 105 000 Kč. Zavázal rodiče hradit na transparentní účet částky 10 000 Kč (matka) a 20 000 Kč (otec). Matka napadla rozsudek městského soudu ústavní stížností.
2. Podle § 469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v aktuálním znění, § 892 odst. 3 a § 943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění, nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení zastupovat. Opatrovníkem jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
3. V řízení o ústavní stížnosti mají nezletilí postavení vedlejších účastníků řízení a jejich zákonní zástupci jsou v postavení účastnice řízení a vedlejšího účastníka řízení. Protože by mohlo dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno nezletilým ustanovit kolizního opatrovníka. Ústavní soud proto nezletilým ustanovil opatrovníka schopného hájit jejich zájmy v řízení o ústavní stížnosti. S ohledem na povahu věci a dosavadní průběh řízení, se jako nejvhodnější opatrovník jeví orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí, který nezletilé zastupoval již v řízení před obecnými soudy a je s poměry účastníků řízení dobře obeznámen. Ústavní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. září 2026
Jan Svatoň v. r. předseda senátu