Ústavní soud rozhodl dne 21. září 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatelky G. M. G., zastoupené Mgr. Marianem Babicem, advokátem se sídlem [adresa] proti jinému zásahu veřejné moci, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností navrhovatelka napadla postup Vězeňské služby ČR, Věznice a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Opava, resp. jednání jejího ředitele plk. Mgr. I. T., jímž reagoval na její žádost ze dne 25. května 2011. Stěžovatelka vyjádřila přesvědčení, že kritizovaným postupem ředitele věznice bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených základních práv, zakotvených v čl. 7, čl. 10, čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V důsledku toho se domáhala, aby Ústavní soud zakázal Vězeňské službě ČR pokračovat v porušování základních práv způsobem v návrhu přesně vymezeným.
Dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný (nestanoví-li citovaný zákon jinak). Z pohledu splnění formální podmínky přípustnosti (věcného projednání) návrhu, tj. subsidiarity ústavní stížnosti (§ 75 odst. 1 citovaného zákona) je třeba konstatovat, že navrhovatelka před podáním ústavní stížnosti nenapadla označený postup relevantně žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovatelka tak nedostála požadavku vyjádřenému v ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pročež byla ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona jako nepřípustná mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. září 2011 Pavel Holländer soudce zpravodaj