Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudce Milana Hulmáka a soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatele J. T., zastoupeného JUDr. Adamem Kopeckým, LL.M., advokátem, sídlem [adresa] Praha 5 - Smíchov, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 449/2026-196 ze dne 21. dubna 2026, usnesení Městského soudu v Praze č. j. 25 Co 187/2025-110 ze dne 28. srpna 2025 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 64 EXE 1021/2020-24 ze dne 7. dubna 2025, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, a E. F., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Tvrdí, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva podle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Napadená rozhodnutí byla vydána v řízení o stěžovatelově návrhu na zastavení exekuce, jež je vedena ve prospěch vedlejšího účastníka jako oprávněného na základě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.
3. Obvodní soud pro Prahu 4 napadeným usnesením zamítl stěžovatelův návrh na zastavení exekuce. Obvodní soud přisvědčil stěžovateli, že notářský zápis v posuzované věci představoval pouze procesní nástroj. Zároveň však stěžovatel v notářském zápise prohlásil, že obdržel půjčené peníze. Pouhé stěžovatelovo tvrzení, že podepsal notářský zápis pod nátlakem a že údaje v něm obsažené nebyly pravdivé, nepostačovalo k vyvrácení pravdivosti prohlášení učiněného v notářském zápisu.
4. K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze usnesení obvodního soudu potvrdil. Ani po doplnění dokazování podle městského soudu stěžovatel neprokázal svá tvrzení, že vymáhané plnění nemá hmotněprávní základ a že nedošlo k předání půjčených peněz.
5. Napadeným usnesením Nejvyšší soud odmítl stěžovatelovo dovolání. Poukázal na to, že uznání dluhu zakládá vyvratitelnou domněnku, že dluh v době uznání trval. Soud má podle § 133 občanského soudního řádu za prokázanou skutečnost, jíž svědčí domněnka, ledaže je prokázán opak. Stěžovatele tak tížilo břemeno důkazu opaku, které neunesl.
6. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že ač od počátku řízení upozorňoval, že závazek, jenž měl být podkladem notářského zápisu, je smyšlený, soudy mu neposkytly ochranu. Vyložily právo tak, že samotná existence notářského zápisu prakticky vylučuje účinnou obranu proti exekuci. Podle stěžovatele soudy z vyvratitelné domněnky učinily fakticky domněnku nevyvratitelnou, neboť ač předložil konkrétní listiny, skutková tvrzení a právní argumentaci k prokázání opaku, soudy na ně rezignovaly a stejně rozhodly ve stěžovatelův neprospěch.
7. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, je přípustná a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je řádně zastoupen advokátem.
8. Nejvyšší soud vhodně poukázal na podstatu uznání dluhu a význam vyvratitelné domněnky na stranách 3 a 4 napadeného usnesení. Tím, že stěžovatel požaduje, aby důkazní břemeno ohledně existence závazku a předání půjčených peněz nesl oprávněný, fakticky neguje smysl notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti i logiku vyvratitelné domněnky.
9. Stěžovatel se ve skutkové argumentaci soustředil na smlouvu uzavřenou mezi třemi právnickými osobami, nicméně podle soudů neprokázal, že by tato smlouva souvisela s ústními smlouvami, jejichž existenci uznal v notářském zápisu (srov. bod 15 usnesení městského soudu). Tento závěr nevykazuje prvky svévole a z ústavního hlediska obstojí.
10. To, že trestní stíhání stěžovatele pro přečin poškozování věřitele bylo zastaveno, nemá bezprostředně vliv na rozhodnutí o zastavení exekuce. Jak vysvětlil již Nejvyšší soud na straně 5 napadeného usnesení, v trestním řízení platí odlišný důkazní standard a důkazní břemeno tíží státního zástupce. Rozložení důkazního břemene a rozsah potřebného dokazování je v civilním soudním řízení odlišný.
11. Ústavní soud proto uzavírá, že nedošlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele. Proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
12. Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti bez zbytečného odkladu po jejím obdržení. Proto již samostatně nerozhodoval o návrhu stěžovatele na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 8. července 2026
Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu