Usnesení ze dne 4. 4. 2011
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o námitce podjatosti podané stěžovatelkou MgA. K. Š., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2010 sp. zn. 20 Cdo 4971/2008, takto:
Výrok
Soudci Jan Musil a Vladimír Kůrka nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování této věci.
Odůvodnění
Stěžovatelka ve svém přípisu ze dne 8. 2. 2011 požádala, aby její věc rozhodoval senát Ústavního soudu, který by byl složený ze soudců, kteří nikdy za 21 let nezamítli stížnost stěžovatelky. K. J. Musil je bývalý komunista, přičemž stěžovatelka je dcerou politického vězně z 50. let. Jmenovaný soudce společně s Vladimírem Kůrkou se v minulosti řádně nevypořádali s ústavními stížnostmi stěžovatelky. Přípisem ze dne 23. 3. 2011 se k námitce podjatosti vyjádřil soudce Vladimír Kůrka, který uvedl, že se necítí být podjatým, stěžovatelku nezná a nemá jakýkoli vztah k projednávané věci. Okolnost, že působil v senátě, který rozhodoval o jiné ústavní stížnosti stěžovatelky, není dle jeho mínění rozhodná. Přípisem ze dne 24. 3. 2011 se k námitce podjatosti vyjádřil soudce Jan Musil, který uvedl, že se podjatým necítí, nemá žádný vztah ani ke stěžovatelce, ani k projednávané věci.
Podle § 36 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti; dále též tehdy, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Tyto podmínky v posuzovaném případě naplněny nejsou.
Osobní vztah soudce ke stěžovatelce, resp. jiným účastníkům řízení nebo jejich zástupcům dán není, a ani stěžovatelka jej netvrdí. Námitky stěžovatelky jsou neseny toliko na vlně subjektivních názorů stěžovatelky, které však nejsou podloženy žádnou objektivní skutečností, z níž by bylo lze dovodit jakýkoli vztah soudce Vladimíra Kůrky či Jana Musila ke stěžovatelce či předmětu řízení.
Lze tedy uzavřít, že o nestrannosti jmenovaných soudců není jakékoli legitimní pochybnosti (srov. kupříkladu rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 167/94, I. ÚS 370/04, II. ÚS 105/01, II. ÚS 105/01 a další). Stěžovatelkou vznesené námitce podjatosti proto rozvrhem práce Ústavního soudu určený senát IV. Ústavního soudu nevyhověl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. dubna 2011
Michaela Židlická předsedkyně senátu Ústavního soudu
Usnesení ze dne 13. 6. 2011
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky MgA. K. Š., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2010 č. j. 20 Cdo 4971/2008-807, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Dne 18. 1. 2011 bylo Ústavnímu doručeno podání, v němž se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu s odůvodněním, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý soudní proces zakotvené v článku 36 odst. 1 a článku 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Navrhovatelčino podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a pro řízení před Ústavním soudem nebyla navrhovatelka zastoupena advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).
K odstranění formálních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byla navrhovatelka vedena písemnou výzvou, doručenou jí dne 1. 2. 2011, v níž byla též upozorněna, že nestane-li se tak ve lhůtě 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se jí náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí. Tato lhůta byla k žádosti stěžovatelky v požadovaném rozsahu (dalších 30 dnů) prodloužena sdělením, jež převzala 4. 5. 2011.
V této lhůtě, ani později, uvedené procesní nedostatky navrhovatelka neodstranila, a to přesto, že měla k dispozici i období, v němž Ústavní soud rozhodoval o její námitce podjatosti vznesené proti dvěma soudcům k věci příslušného senátu. Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh stěžovatelky odmítnout. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. června 2011 Vladimír Kůrka soudce zpravodaj