Ústavní soud rozhodl dne 29. listopadu 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatelky V. K., zastoupené Mgr. Jiřím Dudou, advokátem se sídlem [adresa] o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2010 č. j. 62 Co 199/2010-99 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. ledna 2010 č. j. 15 C 301/2009-54, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, podanou k doručení Ústavnímu soudu dne 27. června 2011, se stěžovatelka s poukazem na tvrzené porušení práva na soudní ochranu zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů. Co do dodržení zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti současně tvrdila, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2010 č. j. 62 Co 199/2010-99 jí nebyl doručen. Z vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 15 C 301/2009 Ústavní soud zjistil, že v předmětném řízení udělila stěžovatelka plnou moc (pro celé řízení) advokátce Mgr. M. S. (č. l. 10 spisu). Napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2010 č. j. 62 Co 199/2010-99 byl doručen právní zástupkyni stěžovatelky dne 8. října 2010, a to na základě fikce doručení v souladu s § 50b odst. 2 a § 49 odst. 1, 2, a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pro posouzení této otázky rozhodném (č. l. 101).
Dle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. V předmětné věci začala běžet zákonná šedesátidenní lhůta pro podání ústavní stížnosti dne 8. října 2010. Pokud stěžovatelka podala ústavní stížnost 27. června 2011, nezbývá než konstatovat, že byla podána po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Výše uvedená lhůta je nepřekročitelná a její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit. Proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný opožděně, tj. po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání, odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2011 Pavel Holländer soudce zpravodaj