Plný text
III. ÚS 193/98 Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 23. března 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti M.S., zastoupeného advokátkou JUDr. D.V., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, sp. zn. 29 Co 133/98, ze dne 6. února 1998, a sp. zn. 29 Co 931/97, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 6. února 1998, sp. zn. 29 Co 133/98, s tím, že podle jeho přesvědčení soud svým rozhodnutím porušil práva, zakotvená v čl. 1 a 2 odst. 2, v čl. 36 odst. 1, 2, čl. 37 odst. 3 a v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, když nevyhověl odvolání proti usnesení Okresního soudu v České Lípě č. j. 9 C 1426/97-12, ze dne 12. listopadu 1997, jímž byl zamítnut jeho návrh na obnovu řízení. Poukázal na podstatné skutečnosti a existující vztahy mezi účastníky předcházejícího řízení a současně navrhl zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, sp. zn. 29 Co 931/97, vydaného ve věci výkonu rozhodnutí, nařízeného proti němu jako povinnému. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a) a odst. 2, § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, č. j. 29 Co 133/98-25 a spisu Okresního soudu v České Lípě sp. zn. 9 C 1426/97 zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolává, shledán nebyl. Označený soud přezkoumal usnesení Okresního soudu v České Lípě č. j. 9 C 1426/97-12, ze dne 12. listopadu 1997, a ve svém rozhodnutí a jeho odůvodnění se vypořádal se všemi odvolacími námitkami stěžovatele. Soudy obou stupňů pak rozhodly správně, když důvody pro obnovu řízení dle § 228 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu neshledaly. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Poněvadž dle sdělení Okresního soudu v České Lípě bylo usnesení sp. zn. 29 Co 931/97, vydané ve věci výkonu rozhodnutí odvolacím soudem, doručeno stěžovateli 17. února 1998 a ten ústavní stížnost proti němu podal až dne 23. dubna 1998 - tj. po lhůtě k tomu stanovené, je odmítnutí návrhu v tomto rozsahu odůvodněno § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné
V Brně dne 23. března 2000