Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudce zpravodaje Milana Hulmáka a soudkyně Veroniky Křesťanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky P. B., zastoupené Mgr. Luborem Bystřickým, advokátem, sídlem [adresa] proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. června 2026 č. j. 7 Cmo 86/2026-1082 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. dubna 2026 č. j. 75 Cm 76/2011-1051, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 24. dubna 2026 č. j. 75 Cm 76/2011-1056, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí a s návrhem na zrušení § 75 b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "do 3 dnů", za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a 1. A. B., 2. L. B., 3. Z. P. a 4. společnosti Athena Impex a.s. Praha, sídlem [adresa] Praha 10, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
Vykonatelnost usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. června 2026 č. j. 7 Cmo 86/2026-1082 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. dubna 2026 č. j. 75 Cm 76/2011-1051, ve znění opravného usnesení ze dne 24. dubna 2026 č. j. 75 Cm 76/2011-1056, se odkládá do vykonatelnosti rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění
1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") a Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud"). Svou ústavní stížnost spojila s návrhem na zrušení části zákona, jak byla specifikována v záhlaví, a s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
2. Z obsahu ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí a dalších přiložených listin plyne, že ve věci stěžovatelky a vedlejších účastníků je již mnoho let vedeno občanskoprávní řízení o určení, kdo byl akcionářem čtvrté vedlejší účastnice (společnosti Athena Impex a.s. Praha) v době smrti zůstavitele (rodinného příslušníka stěžovatelky a dalších vedlejších účastníků). V rámci tohoto řízení stěžovatelka podala návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by soud zakázal uvedené společnosti zcizit tam uvedené nemovitosti či jejich části, a to do doby pravomocného skončení řízení vedeného pod sp. zn. 75 Cm 76/2011 (pozn. - pronájem těchto nemovitostí má být podle tvrzení stěžovatelky takřka jedinou činností uvedené společnosti a jediným zdrojem jejích příjmů, přičemž v době podání návrhu již bylo zahájeno řízení o vkladu vlastnického práva nového vlastníka do katastru nemovitostí). Společně s podáním návrhu na nařízení předběžného opatření stěžovatelka složila jistotu ve výši 50 000 Kč, jak předpokládá § 75b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Městský soud nařídil požadované předběžné opatření usnesením ze dne 29. 4. 2026 č. j. 75 Cm 76/2011-1063.
3. Městský soud napadeným usnesením (ve znění opravného usnesení) proprio motu rozhodl, že stěžovatelce se ukládá, aby do tří dnů od právní moci tohoto usnesení složila doplatek jistoty ve výši 5 000 000 Kč na účet soudu. V odůvodnění poukázal na znění druhé věty § 75b odst. 1 občanského soudního řádu, dle níž "dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, anebo že jde o opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, který ve věci týchž účastníků požaduje z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou zatímní úpravu poměrů, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu." V návaznosti na to ve stručnosti poznamenal, že má za to, že ve věci existují důvody, pro které je třeba předběžné opatření nařídit, avšak základní jistota ve výši 50 000 Kč se vzhledem ke "značné hodnotě nemovitostí" jeví jako zcela nepostačující k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by mohla nařízením předběžného opatření vzniknout. K výši doplatku jistoty uvedl pouze to, že "proto soud vyzval (stěžovatelku - pozn.), aby v zákonem stanovené lhůtě tří dnů složila doplatek jistoty ve výši 5 000 000 Kč".
4. Vrchní soud napadeným usnesením potvrdil rozhodnutí městského soudu. Dospěl k závěru, že odvolání v dané věci lze podat. Měl však za to, že není důvodné. Uvedl, že rozhodnutí městského soudu nepovažuje za nepřezkoumatelné, i když nevyhovuje všem požadavkům na odůvodnění rozhodnutí. Ve vztahu k uložení povinnosti stěžovatelky složit doplatek jistoty v uvedené výši poznamenal, že má, "shodně jako soud prvního stupně, za to, že mezi složenou jistotou a možnou výší újmy, jež může nařízeným předběžným opatřením vzniknout, existuje zjevný nepoměr, složená (základní) jistota není dostatečná. S ohledem na rozsah a možnou hodnotu předběžným opatřením dotčených nemovitostí, vycházeje z obecně zjistitelných obvyklých cen nemovitostí v dané lokalitě, má odvolací soud za to, že potencionální škoda ... mnohonásobně převyšuje zákonnou základní jistotu." Doplatek jistoty ve výši 5 000 000 Kč proto považoval za přiměřený. Své úvahy v tomto ohledu dále nerozvedl. Poznamenal však, že pokud stěžovatelka nesloží ve stanovené lhůtě doplatek jistoty, soud nařízené předběžné opatření zruší podle § 77 odst. 2 občanského soudního řádu.
5. Stěžovatelka se svou ústavní stížností spojila návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. V této souvislosti argumentuje tím, že pokud by nesložila doplatek jistoty ve stanovené výši a lhůtě, na což jako starobní důchodkyně nemá prostředky, zavdá tím důvod ke zrušení předběžného opatření (jak ostatně naznačoval i vrchní soud). V takovém případě by čtvrté vedlejší účastnici (společnosti Athena Impex a.s. Praha) nic nebránilo v dokončení prodeje dotčených nemovitostí. Stěžovatelce by v případě dokončení prodeje nemovitostí (kterému brání pouze předběžné opatření, k jehož zrušení by došlo v případě nesložení soudem vyměřeného doplatku jistoty v třídenní lhůtě ze strany stěžovatelky) hrozila nepoměrně větší újma než čtvrté vedlejší účastnici. Vedlejší účastnice může nemovitosti prodat kdykoliv v budoucnu, aniž by jí to ekonomicky poškodilo.
6. Ústavní soud úvodem připomíná, že podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Podmínky citovaného ustanovení má Ústavní soud za splněné.
7. Ústavní soud vzal v potaz složitost věci, v rámci níž byla vydána napadená rozhodnutí. Uvedené občanskoprávní řízení trvá již od roku 2011 a byla v něm vydána celá řada rozhodnutí, na něž stěžovatelka v ústavní stížnosti poukazuje. Ústavní soud však tato rozhodnutí ani další podklady nemá k dispozici, což činí situaci nepřehlednou a ztěžuje posouzení opodstatněnosti stěžovatelčiných námitek. Současně má Ústavní soud za to, že pokud by v důsledku nesložení doplatku jistoty ve výši 5 000 000 Kč ze strany stěžovatelky došlo ke zrušení nařízeného předběžného opatření, jak předpokládá § 77 odst. 2 občanského soudního řádu, a potažmo k prodeji předmětných nemovitostí, stěžovatelce by mohla vzniknout nepoměrně větší újma, než jaká hrozí čtvrté vedlejší účastnici coby vlastnici nemovitostí při dočasném a krátkodobém odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí.
8. Jelikož odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí není ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem, Ústavní soud dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí ve smyslu § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
9. Důsledkem tohoto rozhodnutí je, že obecné soudy nemohou nyní zrušit předběžné opatření pro nezaplacení doplatku jistoty (§ 77 odst. 2 občanského soudního řádu). Ústavní soud však svým rozhodnutím o odkladu vykonatelnosti napadených rozhodnutí nijak nepředjímá výsledek řízení o ústavní stížnosti.
10. Ústavní soud ze shora uvedených důvodů bez přítomnosti účastníků odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí do vykonatelnosti rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. července 2026
Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu