Plný text
III. ÚS 195/94 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele B.K., o návrhu ze dne 30. listopadu 1994, označeném jako stížnost na zamítnutí odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci,
t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Návrhem, podaným Ústavnímu soudu České republiky dne 2. prosince 1994, se navrhovatel domáhal přezkoumání rozhodnutí, jímž Krajský soud v Ostravě zamítl jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci, u kterého podal žádost o soudní rehabilitaci. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Z obsahu spisu sp. zn. Rtv 15/93, usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. února 1994, č. j. Rtv 15/93-30, a usnesení Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 27 Rto 7/94 ze dne 30. března 1994, bylo zjištěno, že usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž byla jako opožděná zamítnuta stížnost, směřující proti usnesení Okresního soudu v Olomouci, bylo doručeno navrhovateli dne 13. dubna 1994. Tímto dnem také nabylo usnesení právní moci, když proti němu nebyl řádný opravný prostředek přípustný. O tom, jakož i o lhůtě k podání stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Olomouci, byl navrhovatel v písemném vyhotovení usnesení poučen. S ohledem na uvedené skutečnosti mohl navrhovatel podat ústavní stížnost ve lhůtě, která počínala běžet 13. dubna 1994 a končila dnem 13. června 1994, který byl dnem pracovním (§ 57 odst. 2 o. s. ř., § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.). Z podacího razítka pošty v S., prostřednictvím které stížnost k Ústavnímu soudu navrhovatel podal, bylo zjištěno, že tak učinil dne 30. listopadu 1994 - tedy po výše uvedené a zákonem stanovené lhůtě. Ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., podle něhož soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě zákonem stanovené pro jeho podání, bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku uvedeno. Pro rozhodnutí o návrhu dle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., se již Ústavní soud nezabýval dalšími důvody jeho odmítnutí. Ze zjištění, že navrhovatel stížnost proti usnesení Okresního soudu v Olomouci podal opožděně, lze však dovodit, že stěžovatel také nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 a § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb.)
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 20. 12. 1994
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj