Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky M. S., proti usnesení Vrchního soudu ze dne 28. dubna 2021 č. j. 2 Cmo 106/2021-153 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021 č. j. 30 Cm 70/2020-136, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatelka se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 20. 7. 2021 domáhala přezkoumání v záhlaví uvedených rozhodnutí. Současně požádala, aby jí byla ustanovena pro řízení o ústavní stížnosti advokátka Mgr. Eva Vaňková, sídlem [adresa] .
2. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatelka byla přípisem ze dne 29. 7. 2021 vyzvána k odstranění jejích vad ve lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy, přičemž byla mimo jiné též poučena o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem i o postupu, jak si může advokáta opatřit, s tím, že zákon o Ústavním soudu neumožňuje ustanovení advokáta z úřední moci. Současně byla upozorněna na následky spojené s neodstraněním vytčených vad.
3. Na výzvu k odstranění vad reagovala stěžovatelka podáním ze dne 15. 9. 2021, ve kterém opakovala důvody, pro které podala ústavní stížnost, vytčené vady podání však neodstranila.
4. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. září 2021
Jiří Zemánek v. r. soudce zpravodaj