Ústavní soud rozhodl dne 29. listopadu 2007 v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Z. A., zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem v Praze 1, Bolzanova 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. května 2007, čj. 29 Od 66/2005-992, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. června 2007, čj. Nco 132/2007-999, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se jako soudem zproštěný správce konkursní podstaty úpadce společnosti Agrox, akciová společnost, účastnil a účastní konkursního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 94 K 6/95. Stěžovatel v této souvislosti vznesl námitku podjatosti proti soudkyni jmenovaného soudu JUDr. Jarmile Hanuliakové, která v této věci rozhoduje. Vrchní soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením neshledal návrh stěžovatele na vyloučení soudkyně důvodným. Ještě předtím rozhodl Nejvyšší soud, že předsedové senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. J. K. a JUDr. F. K. a soudci téhož soudu JUDr. Jiří Goldstein a Mgr. Ing. J. Z. Ph.D. nejsou vyloučeni z projednávání dané věci ve fázi odvolacího řízení, která se vede u Vrchního soudu jako soudu odvolacího pod sp. zn. 1 Ko 390/2005.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní stížnost snáší celou řadu argumentů, ovšem argumentů, které s napadenými usneseními nijak nesouvisí, a naopak zpochybňují postup zejména Městského soudu v Praze jako soudu prvého stupně ve věci samé. Stěžovatel argumentuje průtahy v řízení, ovšem tomu neodpovídá petit jeho ústavní stížnosti, který brojí toliko proti oběma v záhlaví uvedeným usnesením. Stěžovatel vůbec nevysvětluje, v čem by měla spočívat protiústavnost obou napadených usnesení. Ústavní soud, který není povinen vyhledávat ústavní argumentaci za stěžovatele, toliko poznamenává, že obě napadená rozhodnutí nejsou v rozporu s judikaturou, týkající se otázky podjatosti soudců (srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 167/94, Sb.n.u.ÚS, sv. 6, str. 429). Ústavní soud se nemohl nepozastavit nad naprostým nedostatkem relevantní právní argumentace v ústavní stížnosti, kde stěžovatel je zastoupen advokátem, a navíc je sám advokát. Ústavní soud proto došel k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2007
Vladimír Kůrka předseda senátu Ústavního soudu