Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. K., zastoupené JUDr. Petrem Tomanem, advokátem v Praze 2, Trojanova 12, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 12. 2007 č. j. 7 C 435/2006-53 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 10. 2006 č. j. 7 C 435/2006-14, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností ze dne 8. 8. 2008 stěžovatelka napadla a domáhala se zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále jen "obvodní soud") ze dne 12. 12. 2007 č. j. 7 C 435/2006-53, kterým bylo k žalobě P. a K. L. podané proti stěžovatelce určeno, že smlouva o převodu práv a povinností spojených s členstvím ve stavebním bytovém družstvu uzavřená mezi stěžovatelkou a L. K. je neplatná a také že posledně jmenovaný byl ke dni svého úmrtí vlastníkem práv a povinností spojených ve zmíněném družstvu a že tato práva a povinnosti jsou předmětem dědictví. Dále stěžovatelka napadla a domáhala se zrušení usnesení téhož soudu ze dne 9. 10. 2006 č. j. 7 C 435/2006-14, kterým byl stěžovatelce ve zmíněném sporu podle § 29 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") ustanoven opatrovník. Jak Ústavní soud zjistil z přípisu obvodního soudu ze dne 19. 11. 2009, stěžovatelka napadla shora označený rozsudek obvodního soudu odvoláním, načež jej Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 6. 2009 č. j. 25 Co 214/2009-87 zrušil a věc vrátil obvodnímu soudu jako soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Stejně tak stěžovatelka napadla odvoláním výše označené usnesení obvodního soudu, toto odvolání však Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 12. 2008 č. j. 25 Co 449/2008-97 jako nepřípustné podle § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
S ohledem na tyto skutečnosti se Ústavní soud zabýval otázkou, zda jsou naplněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [§ 42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], a dospěl k závěru, že tomu tak není.
Napadá-li stěžovatelka rozsudek obvodního soudu ze dne 12. 12. 2007 č. j. 7 C 435/2006-53, pak toto rozhodnutí bylo - jak výše uvedeno - zrušeno odvolacím soudem. Ústavní stížnost je tudíž v této části bezpředmětná, neboť jejím prostřednictvím stěžovatelka napadá rozhodnutí, které (již) právně neexistuje. Posuzováno z hlediska okamžiku podání ústavní stížnosti, v daném případě nebyla splněna podmínka její "přípustnosti" plynoucí z § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (a contrario), protože stěžovatelka měla k dispozici (jak patrno ze "zrušujícího" usnesení odvolacího soudu) procesní prostředek ochrany svých práv (tj. odvolání); ač v ústavní stížnosti tvrdila, že proti rozsudku obvodního soudu žádný opravný prostředek nelze podat, přesto je (úspěšně) uplatnila, přičemž pojem "vyčerpání" ve zde uvedeném ustanovení nezahrnuje jen podání příslušného opravného prostředku, nýbrž i rozhodnutí o něm.
Směřuje-li ústavní stížnost proti usnesení obvodního soudu, toto rozhodnutí sice právně dále existuje, neboť odvolání proti němu bylo odmítnuto. Nicméně - jak také plyne z "odmítavého" usnesení Městského soudu v Praze - funkce ustanovené opatrovnice vzhledem ke zjištění stěžovatelčiny adresy zanikla, v důsledku čehož se odvolání proti tomuto usnesení stalo bezpředmětným, přičemž námitky, jež stěžovatelka vůči tomuto rozhodnutí uplatňuje jak ve svém odvolání, tak (souběžně) v ústavní stížnosti, může nyní uplatňovat v rámci nyní pokračujícího řízení před obvodním soudem. S ohledem na to nelze ani v této části pokládat ústavní stížnost za přípustný návrh ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Z těchto důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. listopadu 2009
Jiří Mucha soudce Ústavního soudu