Odůvodnění
Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu České republiky dne 6. června 1997, se stěžovatel domáhal přezkoumání postupu řízení o odnětí jeho invalidního důchodu před Krajským soudem v Ostravě a Vrchním soudem v Olomouci a navrhl, aby Ústavní soud rozsudek sp. zn. 19 Ca 118/94, ze dne 29. srpna 1996, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, zrušil. Uvedl, že dovolání, které podal prostřednictvím svého právního zástupce, bylo odmítnuto, rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky jeho právní zástupce obdržel dne 15. dubna 1997, a proto má zato, že lhůtu 60 dnů k podání stížnosti zachoval. Stížnost odůvodnil poukazem na svůj zdravotní stav, na průběh řízení a dokazování před Krajským soudem v Ostravě a zejména na okolnosti, za nichž byl vypracován znalecký posudek o jeho zdravotním stavu. Vyslovil přesvědčení, že rozhodnutími soudů bylo zasaženo do ústavně zaručeného práva dle čl. 10 Ústavy a čl. 30 Listiny základních práv a svobod. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a
III. ÚS 202/97-10 bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání (§ 72 odst. 1 písm. a) a odst. 2, § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb.). Z obsahu stížnosti a spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 19 Ca 118/94 bylo nepochybně prokázáno, že rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli v dané věci poskytuje, tj. rozhodnutí (rozsudek) Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. prosince 1996, nabylo právní moci 27. prosince 1996. Stížnost, napadající označený rozsudek včetně předcházejícího rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. srpna 1996, byla podána k doručení Ústavnímu soudu České republiky dne 6. června 1997, tj. po lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. Odkaz stěžovatele na den doručení usnesení Nejvyššího soudu v Brně sp. zn. 1 Cdon 14/97 jeho zástupci je pro výše uvedené nepodstatný, konečně pak stížností nebylo citované rozhodnutí o odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost ani napadeno. S ohledem na konstatovaná zjištění bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo (§ 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb.). Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně 25. července 1997
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj