Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky Z. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Drahonice, právně nezastoupené, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 2. 2020, č. j. 6 T 8/2019-989, blíže nespecifikovanému rozhodnutí odvolacího soudu a usnesení Nejvyššího soudu z blíže nespecifikovaného dne, č. j. 7 Tdo 1195/2020-1111, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 30. 7. 2021 se stěžovatelka domáhá po Ústavním soudu, aby zrušil shora uvedená rozhodnutí obecných soudů pro porušení jejího práva na spravedlivý proces, a to v důsledku celé řady nejrůznějších hmotněprávních, skutkových, i procesních vad, kterých se dle stěžovatelky na její úkor obecné soudy dopustily. Stěžovatelka rovněž požádala o osvobození od soudních poplatků.
2. Než se Ústavní soud může zabývat stěžovatelčinou věcnou argumentací, musí zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny procesní předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). 3. Dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, přičemž dle § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu musí v plné moci k zastupování podle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.
4. Dle § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu musí být k ústavní stížnosti přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, popřípadě také kopie rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku z důvodu závisejícího na uvážení orgánu, který o něm rozhoduje.
5. Stěžovatelka není právně zastoupena a k její ústavní stížnosti nebyla přiložena ani kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně jejích práv, který jí zákon přiznává.
6. Ústavní soud proto stěžovatelku vyzval k odstranění shora uvedených vad ve lhůtě dvou měsíců od doručení výzvy, v níž ji poučil, že neučiní-li tak, bude její ústavní stížnost odmítnuta pro neodstraněné vady dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Výzva k odstranění vad byla stěžovatelce doručena dne 5. 8. 2021 a marně uplynula dne 6. 10. 2021. Ústavní soud vyčkal s rozhodnutím pro případ, že by k poštovní přepravě bylo podáno doplnění ústavní stížnosti ještě v zachované lhůtě, ale nastalo by prodlení s doručením. Po cca třech týdnech již není důvodné očekávat, že tato situace nastala.
7. Na základě výše uvedeného Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost pro neodstraněné vady dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Jelikož řízení o ústavní stížnosti není zpoplatněno, nerozhodoval samostatně Ústavní soud ani o žádosti o osvobození od soudních poplatků. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 4. listopadu 2021
Jaroslav Fenyk v. r. soudce Ústavního soudu