Ústavní soud rozhodl dne 10. března 2009, soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským, mimo ústní jednání, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky MgA. K. Š., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. října 2008 sp. zn. 3 Ads 70/2008 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2007 sp. zn. 3 Cad 31/2007, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatelka podáním Ústavnímu soudu ze dne 26. ledna 2009 se domáhala zrušení výše uvedených rozhodnutí, jimiž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen "ČSSZ") ze dne 2. března 2007 č. j. X. Tímto rozhodnutím přiznala ČSSZ stěžovatelce starobní důchod v nižší výměře než činila zákonná výměra.
Stěžovatelka namítala, že Nejvyšší správní soud konstatoval, že sice byly chybně zadány koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (1986, 1987, 1989, 1991, 1993 2x, 1995), ale předchozí rozhodnutí soudu nezrušil. Dále namítala, že byl nesprávně stanoven zápočet doby pojištění získané po vzniku nároku, nebyla zohledněna výchova nezl. dítěte J. Š., atd.
Stěžovatelka navrhla zrušení napadených rozhodnutí Ústavním soudem, neboť jimi byla porušena Listina základních práv a svobod a považuje je za nespravedlivé.
Dle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Podání také zjevně nebylo sepsáno advokátem a nebyla k němu přiložena plná moc zvolenému advokátovi. Protože šlo o podání nesplňující formální podmínky ústavní stížnosti předepsané zákonem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), byly stěžovatelce její formální vady vytknuty a současně jí byla stanovena, pod následky plynoucími z ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, lhůta k odstranění vad podání v trváni 20 dnů.
Výzva k odstranění vad, jak je o ní zmínka, byla stěžovatelce doručena 7. února 2009 a ve lhůtě stanovené Ústavním soudem (tj. do 28. února 2009) na ni reagovala, vytknuté vady neodstranila. Ústavnímu soudu nezbylo, než ve věci rozhodnout odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 10. března 2009
Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj