Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudce zpravodaje Jana Svatoně a soudkyně Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. obec Hrobce, sídlem [adresa] sídlem [adresa] zastoupených JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D., advokátem, sídlem [adresa] proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. května 2025 č. j. 21 As 80/2025-51, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a 1. Ústeckého kraje, sídlem [adresa] Ústí nad Labem, 2. obce Židovice, sídlem [adresa] Praha 1 - Nové Město, 4. Mgr. E. M., Ph.D., 5. Mgr. O. Š., 6. Ministerstva dopravy, sídlem [adresa] sídlem [adresa] jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
I. Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 29. května 2025 č. j. 21 As 80/2025-51 bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatelů na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. května 2025 č. j. 21 As 80/2025-51 se proto ruší.
Odůvodnění
Vymezení věci a argumentace v ústavní stížnosti
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s tvrzením, že jím bylo odepřeno právo stěžovatelů na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ("Listina"). Stěžovatelé namítají, že byla jejich kasační stížnost mylně odmítnuta pro opožděnost, přestože ve skutečnosti svoji kasační stížnost podali včas.
Vyjádření účastníka řízení
2. Soudce zpravodaj zaslal podle § 42 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ústavní stížnost účastníku řízení, současně si vyžádal relevantní části spisového materiálu Nejvyššího správního soudu.
3. Nejvyšší správní soud ve svém vyjádření uvedl, že s obsahem ústavní stížnosti souhlasí. K nesprávnému určení konce lhůty pro podání kasační stížnosti došlo pochybením způsobeným přehlédnutím toho, že dne 21. 4. 2025 šlo o Velikonoční pondělí.
4. Pro úplnost Ústavní soud podotýká, že s ohledem na zúžený přezkum Ústavním soudem (týkající se včasnosti podání kasační stížnosti), zaslal ústavní stížnost k vyjádření pouze Nejvyššímu správnímu soudu, nikoliv vedlejším účastníkům 2. až 8., kteří měli v řízení před správními soudy postavení osob zúčastněných na řízení (obdobně srov. nález sp. zn. II. ÚS 470/22 ze dne 27. 3. 2024, bod 12). Stejně tak vyjádření vedlejšího účastníka 1. tj. odpůrce v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, by na právní otázce řešené Ústavním soudem nemohlo nic změnit.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými osobami, které byly účastníky řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelé jsou právně zastoupeni v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť stěžovatelé vyčerpali všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.
Posouzení důvodnosti ústavní stížnosti
6. Ústavní stížnost je důvodná.
7. Ústavní soud v souladu se svou ustálenou rozhodovací praxí připomíná, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť podle čl. 83 Ústavy je soudním orgánem ústavnosti, nikoliv součástí soustavy obecných soudů. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení nebyly dotčeny ústavně chráněné práva a svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé.
8. Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ("s. ř. s."), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje. Podle věty třetí citovaného ustanovení zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle § 40 odst. 3 s. ř. s., platí, že "připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den."
9. Mezi účastníky řízení je nesporné, že dnem, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty pro podání kasační stížnosti (§ 40 odst. 1 s. ř. s.), bylo pondělí 7. 4. 2025. Dnem následujícím počala běžet dvoutýdenní lhůta (§ 106 odst. 2 s. ř. s.) pro podání kasační stížnosti. Konec této dvoutýdenní lhůty pak vzhledem ke státnímu svátku v pondělí 21. 4. 2025 připadl až na úterý 22. 4. 2025 (§ 40 odst. 3 s. ř. s.). Kasační stížnost stěžovatelů byla prostřednictvím jejich právního zástupce dodána do datové schránky dne 22. 4. 2025, tedy včas.
Závěr
10. Ústavní soud uzavírá, že v řízení před Nejvyšším správním soudem byla porušena práva stěžovatelů na přístup k soudu zaručená v čl. 36 odst. 1 Listiny. Ústavní soud proto stížnosti vyhověl podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu a napadené rozhodnutí zrušil. O ústavní stížnosti rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, neboť dospěl k závěru, že od něho nelze očekávat další objasnění věci (§ 44 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 25. září 2025 Milan Hulmák v. r. předseda senátu
Právní věta
Pokud Nejvyšší správní soud odmítne kasační stížnost jako opožděně podanou, přestože ji stěžovatel podal včas, odepře mu tím právo na přístup k soudu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.