Ústavní soud rozhodl dne 12. srpna 2015 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci společného návrhu stěžovatelů A. H., Ing. J. H. a J. H., všichni bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2015 č. j. 8 As 3/2015-19 a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 12. 2014 č. j. 31 Af 30/2013-132, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
I. Společným návrhem ze dne 21. 7. 2015, doručeným Ústavnímu soudu dne 27. 7. 2015, A. H., Ing. J. H. a J. H. (dále jen "stěžovatelé") navrhli, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí "a z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky (jejich osvobozením)."
Podání stěžovatelů není řádným návrhem na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť neobsahuje řadu zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stanovených náležitosti, především však stěžovatelé nejsou pro řízení zastoupeni advokátem (§ 30, § 31, § 34, § 72 zákona o Ústavním soudu). Z předcházejících řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelé (samostatně nebo společně) u Ústavního soudu vedli (z nedávné doby např. ve věcech sp. zn. III. ÚS 1834/15, sp. zn. I. ÚS 1053/15 a sp. zn. II. ÚS 1664/15), se podává, že postup, jímž ignorují povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti, stěžovatelé volí opakovaně, ačkoliv byli Ústavním soudem mnohokrát poučeni, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzýváni k odstranění nedostatků návrhu. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým. I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. srpna 2015
Jan Musil v. r. soudce zpravodaj