Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady5× citováno

Spisová značka

III. ÚS 2216/13

Téma · generováno AIPovinné advokátní zastoupení v řízení o ústavní stížnosti

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 8. 1. 2014Zpravodaj: Tomková MiladaTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2014:3.US.2216.13.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NSNapadený akt: rozhodnutí soudu zákon; 182/1993 Sb.; o Ústavním soudu; § 30/1Podání: 18. 7. 2013Senát: Jana Filipa (předseda), Jaroslava Fenyka

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatelé napadli zastavení dovolacího řízení a zároveň požadovali zrušení povinného advokátního zastoupení a soudních poplatků. Přes opakovaně prodloužené lhůty si nezajistili advokáta pro řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud proto stížnost i navazující návrh na zrušení právních předpisů odmítl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Nebyla-li ústavní stížnost pro neodstranění vady povinného advokátního zastoupení schopná věcného projednání, odpadá i základní podmínka projednání akcesorického návrhu na zrušení zákona. Ústavní stížnost byla odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; akcesorický návrh podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 74 téhož zákona.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Vzhledem k tomu, že stěžovatelé ve stanovené lhůtě vytčené vady svého návrhu neodstranili a neučinili tak ani v dodatečně prodloužené lhůtě, Ústavní soud jejich ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
    Zobrazit v textu
  • Akcesorický návrh na zrušení ustanovení právních předpisů upravujících povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační stížnosti a ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky, podaný podle § 74 zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť byla-li ústavní stížnost neschopná věcného projednání, odpadla tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona (srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 101/95 ze dne 3. 10. 1995, U 22/4 SbNU 351).
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Filipa, soudce Jaroslava Fenyka a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti Ing. J. H. a J. H., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2013 č. j. 21 Cdo 1408/2012-135, spojené s návrhem na zrušení povinnosti právního zastoupení v řízení o dovolání, kasační a ústavní stížnosti, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 16. 7. 2013 se stěžovatelé s tvrzením o porušení práva na spravedlivý proces domáhali zrušení shora označeného usnesení, kterým Nejvyšší soud zastavil řízení o dovolání stěžovatelů z důvodu absence jejich právního zastoupení. Společně s návrhem na zrušení předmětného usnesení Nejvyššího soudu a všech jemu předcházejících, avšak blíže neoznačených, rozhodnutí, stěžovatelé též žádali, aby Ústavní soud "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".

Při podání ústavní stížnosti stěžovatelé nerespektovali ustanovení § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jež ukládají fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem. Ústavní soud proto vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 20 dnů vadu svého návrhu spočívající v absenci právního zastoupení odstranili, stěžovatele zároveň poučil o tom, že v případě neodstranění vady bude jeho ústavní stížnost odmítnuta. Výzva byla stěžovatelům doručena dne 6. 8. 2013. Ještě před uplynutím soudem stanovené lhůty stěžovatelé požádali o její prodloužení do 31. 9. 2013, resp. do 31. 10. 2013. Svoji žádost odůvodnili závažnou situací v rodině, nedostatkem finančních prostředků a snahou požádat o poskytnutí právního zastoupení Českou advokátní komoru. Ústavní soud žádosti stěžovatelů vyhověl a lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti prodloužil do 31. 10. 2013. K opakovaným žádostem stěžovatelů, ve kterých poukázali na svůj nepříznivý zdravotní stav, Ústavní soud lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti prodloužil až do 30. 11. 2013, kdy vyzval stěžovatele, aby tvrzené zdravotní obtíže znemožňující jim kontakt s advokátem, případně Českou advokátní komorou, doložili lékařským potvrzením či jiným osvědčením. Stěžovatelé na výzvu Ústavního soudu nereagovali, pouze požádali o další prodloužení lhůty do 31. 12. 2013, resp. až do 31. 1. 2014. Na jejich žádost již Ústavní soud nereagoval, neboť lhůtu k odstranění vad nelze prodlužovat do nekonečna a obcházet tak kogentní ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Dotazem u České advokátní komory dne 5. 11. 2013 Ústavní soud zjistil, že komora ustanovila stěžovateli advokáta Mgr. Pavla Mařana k zastupování v řízeních o jiných ústavních stížnostech (vedených pod sp. zn. III. ÚS 1588/13 a sp. zn. III. ÚS 2344/13); žádost stěžovatelů o ustanovení advokáta k zastupování v řízení o projednávané ústavní stížnosti komora neobdržela.

Vzhledem k tomu, že stěžovatelé ve stanovené lhůtě vytčené vady svého návrhu neodstranili a neučinili tak ani v dodatečně prodloužené lhůtě, Ústavní soud jejich ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Akcesorický návrh na zrušení ustanovení právních předpisů upravujících povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační stížnosti a ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky, podaný podle § 74 zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť byla-li ústavní stížnost neschopná věcného projednání, odpadla tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona (srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 101/95 ze dne 3. 10. 1995, U 22/4 SbNU 351).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2014

Jan Filip, v. r. předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací