Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 1. září 2011 ve věci navrhovatele J. I., zastoupeného Mgr. Evou Ciprysovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2010 č. j. 9 To 498/2010-293 a rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 18. 8. 2010 č. j. 3 T 58/2010-266, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 2 odst. 3, čl. 36, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že využil mimořádného opravného prostředku a u Nejvyššího soudu České republiky podal dovolání - to však bylo usnesením ze dne 27. 4. 2011 č. j. 8 To 381/2011-32 odmítnuto. Poukázal zejména na nevěrohodnost nejen družky, vystupující v trestním řízení jako poškozená, ale i vyslechnutých svědků, kteří vypověděli pouze to, co jim tato sama řekla a proto jednání, jehož se měl dopustit a které bylo kvalifikováno soudy jako zločin týrání podle § 199 odst. 1, 2, písm. a), d) trestního zákona, označil za neprokázané.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej nepřípustným [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu návrhu a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 4. 2011 č. j. 8 Tdo 381/2011-32 bylo zjištěno, že ústavní stížnost nesměřuje proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně tvrzeného práva stěžovatele, tj. proti citovanému usnesení Nejvyššího soudu, který dovolání obviněného odmítl pro jeho zjevnou neopodstatněnost [§ 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu]. Vzhledem k tomu, že ze strany dovolacího soudu nešlo o rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost napadající usnesení a rozsudek soudu II. a I. stupně (jež nejsou rozhodnutími o posledním procesním prostředku k ochraně práva) je stížností nepřípustnou.
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. září 2011
Pavel Holländer soudce zpravodaj