Usnesení ze dne 21. 11. 2017
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky L. V., bez právního zastoupení, proti usnesením Nejvyššího správního soudu sp. zn. Nao 142/2017, sp. zn. Nao 177/2017, sp. zn. Nao 143/2017, sp. zn. Nao 178/2017, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 62 A 52/2017-68, proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 6. 2. 2017 sp. zn. JMK 20510/2017 a proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, Ústavnímu soudu doručenou dne 21. 7. 2017, doplněnou podáními Ústavnímu soudu doručenými dne 24. 7. 2017, 26. 7. 2017, 28. 7. 2017, 31. 7. 2017, 8. 9. 2017, 2. 10. 2017 a 9. 10. 2017, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
Protože návrh nesplňoval náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v § 30 odst. 1, § 31, § 34 a § 72 odst. 2 a 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud stěžovatelku k odstranění vad návrhu. K tomu jí stanovil lhůtu 15 dnů od doručení výzvy k odstranění vad návrhu. Současně Ústavní soud stěžovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, Ústavní soud návrh (ústavní stížnost) podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítne. Výzva k odstranění vad návrhu byla stěžovatelce doručena fikcí dne 24. 9. 2017. Od následujícího dne počala stěžovatelce běžet lhůta k odstranění vad návrhu, která uplynula dnem 9. 10. 2017.
Přípisem, Ústavnímu soudu doručeným dne 2. 10. 2017, stěžovatelka požádala Ústavní soud o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu. K žádosti stěžovatelky Ústavní soud stěžovatelce lhůtu k odstranění vad návrhu prodloužil do 20. 10. 2017. Vyrozumění o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu stěžovatelka převzala dne 17. 10. 2017 (zásilka obsahující sdělení o prodloužení lhůty však byla připravena na poště k převzetí již dne 8. 10. 2017). Dne 11. 10. 2017 bylo Ústavnímu soudu doručeno další podání stěžovatelky, ke kterému stěžovatelka přiložila rozhodnutí České advokátní komory ze dne 14. 9. 2017 o tom, že jí nebude advokát k poskytnutí právní služby ve věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 2267/17 Českou advokátní komorou určen. V uvedeném podání stěžovatelka vznesla dotaz, zda je možné proti rozhodnutí České advokátní komory podat ústavní stížnost nebo zda má sama bez advokáta podat žalobu dle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
Dne 18. 10. 2017 a 20. 10. 2017 byla Ústavním soudu doručena další podání stěžovatelky, ve kterých stěžovatelka Ústavní soud požádala o spojení jejích věcí vedených u Ústavního soudu pod sp. zn, III. ÚS 2267/17, sp. zn. I. ÚS 2268/17, sp. zn. II. ÚS 2269/17 a sp. zn. I. ÚS 2270/17. Jelikož stěžovatelka vady svého návrhu ve stanovené lhůtě a ani po jejím uplynutí do dnešního dne neodstranila, soudce zpravodaj návrh (ústavní stížnost) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. listopadu 2017
JUDr. Radovan Suchánek v.r. soudce zpravodaj
Usnesení ze dne 15. 11. 2017
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka, soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Jana Musila o návrhu na vyloučení soudce JUDr. Radovana Suchánka z rozhodování ve věci návrhu L. V., takto:
Výrok
Soudce JUDr. Radovan Suchánek není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 2267/17.
Odůvodnění
Navrhovatelka, v řízení před Ústavním soudem bez právního zastoupení, ve svém podání doručeném Ústavnímu soudu dne 31. 7. 2017 vznesla námitku podjatosti soudce JUDr. Radovana Suchánka jako člena III. senátu Ústavního soudu, rozhodujícího o jejím návrhu ze dne 21. 7. 2017. Námitku podjatosti odůvodnila tím, že soudce JUDr. Radovan Suchánek již v minulosti rozhodoval o její ústavní stížnosti sp. zn. II. ÚS 558/15, která byla odmítnuta. Ke vzneseným námitkám soudce JUDr. Radovan Suchánek v písemném vyjádření ze dne 25. 10. 2017 uvedl, že se necítí být podjatý ve vztahu k věci ani k účastníkům řízení a vedlejším účastníkům řízení.
Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Čtvrtý senát Ústavního soudu vzal v úvahu námitky navrhovatelky, obsah spisu sp. zn. III. ÚS 2267/17, jakož i vyjádření soudce JUDr. Radovana Suchánka, a dospěl k závěru, že za daného skutkového a právního stavu nemohou vzniknout žádné pochybnosti o nepodjatosti tohoto soudce. Ze skutečnosti, že se jmenovaný soudce v minulosti podílel na rozhodování jiné věci navrhovatelky, nemůže být podjatost dovozována. Postup soudu či rozhodovací činnost soudce Ústavního soudu totiž nelze považovat za jeho poměr k věci ve smyslu § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání a nelze jej interpretovat tak, že procesní postup, s nímž stěžovatel nesouhlasí, či účast na projednání a rozhodování o jeho předchozích ústavních stížnostech představuje důvod k vyloučení soudce z rozhodování o jiné ústavní stížnosti stěžovatele (srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1187/15, II. ÚS 896/17). Z výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že se nenaplnily podmínky stanovené v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. listopadu 2017
JUDr. Vladimír Sládeček předseda senátu