Odůvodnění
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu 18. května 1998, se stěžovatel domáhal přezkoumání postupu soudů, které rozhodly v trestním řízení, vedeném proti jeho osobě. Uvedl, že k jeho odsouzení došlo na základě nepřímých důkazů a pochybné výpovědi svědka, a proto rozhodnutí soudu považuje za nesprávné. Poněvadž návrh stěžovatele na zahájení řízení neměl náležitosti v souladu se zákonem č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byl navrhovatel vyzván k odstranění jeho vad ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Ta mj. obsahovala poučení o znění § 30 odst. 1 citovaného zákona, podle něhož navrhovatel v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem, jakož i poučení o následcích neodstranění vytčených vad. Navrhovatel ve lhůtě vady návrhu neodstranil a nesplnil také povinnost být v řízení zastoupen advokátem. K jeho podání ze dne 18. června 1998, obsahujícím tvrzení, že obhajoba mu musí být ustanovena Ústavním soudem, je třeba uvést, že zákon č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, takovou povinnost Ústavnímu soudu neukládá a ani jej k takovému úkonu neopravňuje. S ohledem na výše uvedené, v souladu s § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byl návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně 15. července 1998 JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj