Paragrafiq Asistent a předplatné spouštíme už brzy. Děkujeme všem, kdo nám s vývojem a testováním pomohli.

UsneseníOdmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele - § 43/1/c)

Spisová značka

III. ÚS 240/01

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2001-05-02Zpravodaj: Ševčík VlastimilTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2001:3.US.240.01
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - FONapadený akt: rozhodnutí soudu rozhodnutí souduPodání: 2001-04-20Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu

ÚS 240/01

Ústavní soud rozhodl ve věci podaného návrhu JUDr. P. O., advokáta, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. ledna 2001, sp. zn. 28 Cdo 2005/2000, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. prosince 1999, sp. zn. 18 Co 446/99, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. června 1999, sp. zn. 31 C 136/98, mimo ústní jednání dne 2. května 2001 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou vpředu vyznačeným zástupcem, domáhal se tento zástupce jménem manželů W. a O. M., přezkumu rozhodnutí obecných soudů (Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. ledna 2001 - 28 Cdo 2005/2000-65, a rozhodnutí obecných soudů I. a II. stupně jemu předcházejících) a posléze jejich zrušení z důvodu porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a dalších obdobných práv plynoucích také z úst. zákona č. 1/1993 Sb.

K ústavní stížnosti však nebyla připojena plná moc, z níž by se podávalo oprávnění právního zástupce jednat jménem stěžovatelů zdržujících se mimo území České republiky a jen ze sdělení sekretariátu zástupcovy kanceláře vyplynulo, že plná moc bude "doplněna dodatečně, jakmile bude doručena z USA".

Protože plná moc k zastupování účastníka v řízení před Ústavním soudem, jako nepominutelná procesní náležitost zvláštní plné moci, musí být Ústavnímu soudu předložena spolu s tím kterým podáním, v posuzované věci tedy v okamžiku, kdy řízení před Ústavním soudem mělo být zahájeno (§ 27 odst. 1, 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona), je zřejmé, že zástupce sám bez plné moci před Ústavním soudem jednat nemůže, a proto ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu byla ústavní stížnost, jak shora je označena, posouzena jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona] a o ní jako o takové bylo rozhodnuto odmítavým výrokem, jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 2. května 2001

Máte otázku k tomuto rozhodnutí?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací