Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Přibáně a soudců Martina Smolka a Pavla Šámala ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky H. M., proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. června 2026, č. j. 2 Ads 145/2025-59, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. května 2025, č. j. 32 Ad 21/2024-97, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníků řízení a Ministerstva práce a sociálních věcí jako vedlejšího účastníka řízení o vyloučení soudkyně Daniely Zemanové ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 2473/26, takto:
Výrok
Soudkyně Daniela Zemanová není vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou III. ÚS 2473/26.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označeného přípisu Obvodního soudu pro Prahu 1, usnesení Městského soudu v Praze a jiných zásahů orgánů veřejné moci.
2. V přípisu ze dne 22. 9. 2026 soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová předložila věc k rozhodnutí o svém vyloučení z projednání a rozhodování, a to z důvodu, že podle stěžovatelky byla v předcházejících letech soudkyní Nejvyššího správního soudu a podílela se též na rozhodování ve věcech stěžovatelky i syna v nižší instanci u Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího. Stěžovatelka se tak na základě těchto skutečností domnívá, že soudkyní Danielou Zemanovou byl za téměř 10 let vleklých soudních řízení vytvořen velmi osobní vztah ke stěžovatelce. V agendě Nejvyššího správního soudu jde o zásahové žaloby proti městskému úřadu Jilemnice nebo Poděbrady, Ministerstvu vnitra. Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvu financí nebo žaloba na ochranu proti nečinnosti podaná proti Ministerstvu dopravy. U obecných soudů jde o žaloby proti silným společnostem, například UPC direkt, a.s., Telefónika 02, a.s., nebo pojišťovny MetLife, AVIVA, Kooperativa, a.s. Podle stěžovatelky si Daniela Zemanová vytvořila zaujatý vztah založený na protiřečení. Poměr k věci údajně vyplývá především z jejího přímého právního zájmu k dotyčným soudním řízením a podle stěžovatelky může jít o nátlak na soudkyni rozhodující v jejich věcech, aby se rozhodovaly v zájmu cizích subjektů nebo mocností.
3. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je soudce taktéž vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle § 38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce.
4. Podmínka § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 (N 127/6 SbNU 429)]. Předpokladem pro vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci je určitá intenzita jeho poměru k věci, účastníkům a vedlejším účastníkům či jejich zástupcům, tedy je-li tento poměr s ohledem na svou povahu skutečně způsobilý (z objektivního pohledu) zpochybnit schopnost soudce nestranně a nezávisle v konkrétní věci rozhodnout. Jestliže soudkyně zpravodajka, jak uvádí, ke stěžovatelce ani k jejímu synovi nemá žádný osobní poměr, popírá, že by k nim měla předsudečný či jinak negativní vztah, a na rozhodování nyní napadené věci se nijak nepodílela a nemá o ní žádné poznatky, které by získala mimo nyní předkládanou dokumentaci, lze vyloučit, že bude mít zájem na výsledku projednávání a rozhodování ústavní stížnosti. Její poměr k věci tak nedosahuje stupně intenzity, který by mohl vyvolat pochybnosti o její nepodjatosti.
5. Vzhledem k tomu dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci není dán důvod podle § 36 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení soudkyně Daniely Zemanové z projednání a rozhodování věci sp. zn. III. ÚS 2473/26.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. září 2026
Jiří Přibáň v. r. předseda senátu