Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelů I. B. a J. B., obou zastoupených JUDr. Josefem Šírkem, advokátem, sídlem [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. června 2019 č. j. 19 Co 762/2019-252 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. března 2019 č. j. 30 C 332/2018-200, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, a a) Společenství vlastníků domu X, b) P. H. a c) J. H., DiS., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatelé se podanou ústavní stížností domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že soudy jim odepřely právo na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") tím, že je nepřizvaly za účastníky řízení, ve kterém protiprávně omezily jejich vlastnické právo vyplývající z čl. 11 Listiny, resp. z čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, a to navíc bez náhrady.
2. Napadená rozhodnutí byla vydána ve sporu vedlejšího účastníka řízení a) jako žalobce proti vedlejším účastníkům řízení b) a c) na straně žalované o zaplacení částky ve výši 30 478,54 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání společných částí domu. Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen "okresní soud") žalobu rozsudkem ze dne 6. 3. 2019 č. j. 30 C 332/2018-200 zamítl. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 20. 6. 2019 č. j. 19 Co 762/2019-252 rozhodnutí okresního soudu potvrdil a uložil vedlejšímu účastníku řízení a) povinnost nahradit vedlejším účastníkům řízení b) a c) náklady řízení.
3. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
4. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj návrh odmítne, je-li podán někým zjevně neoprávněným.
5. Stěžovatelé nebyli účastníky řízení, v němž obecné soudy rozhodovaly o žalobě vedlejšího účastníka řízení a) na vydání bezdůvodného obohacení vůči vedlejším účastníkům b) a c); účastníky řízení byly jen tyto osoby, nikoliv stěžovatelé, ač jsou nepochybně členy žalující právnické osoby. Rozhodnutí obecných soudů nelze považovat ani za jiný zásah orgánu veřejné moci; není pochyb o tom, že stěžovatelé mají k dispozici adekvátní procesní prostředky využitelné k ochraně jejich vlastnického práva, nemohou však napadat výsledek řízení, jehož nebyli účastníky. Stěžovatelé nadto ani neuvádí žádné konkrétní procesní úkony, jimiž by usilovali o vstup do předmětného řízení; nelze proto v tomto směru obecným soudům vytýkat jakékoli pochybení. Občanské soudní řízení je ovládáno zásadou dispoziční, ze které mimo jiné plyne, že řízením disponují sami účastníci řízení, příp. osoby, jež mají za to, že by se účastníky řízení měly stát (§ 92, § 93 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Není na soudu, aby v tomto směru sám zjišťoval (vyšetřoval), zda by okruh účastníků řízení neměl být rozšířen a aktivně nějaké třetí osoby vyhledával.
6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh stěžovatelů podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. srpna 2019
Jiří Zemánek v. r. soudce zpravodaj