Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele3× citováno

Spisová značka

III. ÚS 2541/19

Téma · generováno AIÚčastenství v řízení a ústavní stížnost

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 29. 8. 2019Zpravodaj: Zemánek JiříTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2019:3.US.2541.19.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - KS České Budějovice SOUD - OS České BudějoviceNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 4. 8. 2019

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatelka napadla rozhodnutí ve sporu o bezdůvodné obohacení mezi společenstvím vlastníků a jinými osobami, ačkoli sama nebyla účastnicí tohoto řízení. Ústavní soud stížnost odmítl jako návrh podaný zjevně neoprávněnou osobou. Uvedl, že případný vstup do řízení musí dotčená osoba sama procesně uplatnit.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. nemůže podat osoba, která nebyla účastníkem napadeného řízení a jejíž základní práva napadené rozhodnutí přímo nezasáhlo. Občanské soudní řízení ovládá dispoziční zásada; podle § 92 a § 93 občanského soudního řádu je na osobě, jež se má stát účastníkem, aby využila příslušné procesní prostředky. Soud nemá sám vyhledávat třetí osoby a rozšiřovat okruh účastníků.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Rozhodnutí obecných soudů nelze považovat ani za jiný zásah orgánu veřejné moci; není pochyb o tom, že stěžovatelka má k dispozici adekvátní procesní prostředky využitelné k ochraně jejího vlastnického práva, nemůže však napadat výsledek řízení, jehož nebyla účastnicí.
    Zobrazit v textu
  • Občanské soudní řízení je ovládáno zásadou dispoziční, ze které mimo jiné plyne, že řízením disponují sami účastníci řízení, příp. osoby, jež mají za to, že by se účastníky řízení měly stát (§ 92, § 93 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Není na soudu, aby v tomto směru sám zjišťoval (vyšetřoval), zda by okruh účastníků řízení neměl být rozšířen a aktivně nějaké třetí osoby vyhledával.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky G. Š., zastoupené JUDr. Josefem Šírkem, advokátem, sídlem [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. června 2019 č. j. 19 Co 762/2019-252 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. března 2019 č. j. 30 C 332/2018-200, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, a a) Společenství vlastníků domu X, b) P. H. a c) J. H., DiS., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že soudy jí odepřely právo na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") tím, že ji nepřizvaly za účastnici řízení, ve kterém protiprávně omezily její vlastnické právo vyplývající z čl. 11 Listiny, resp. z čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, a to navíc bez náhrady.

2. Napadená rozhodnutí byla vydána ve sporu vedlejšího účastníka řízení a) jako žalobce proti vedlejším účastníkům řízení b) a c) na straně žalované o zaplacení částky ve výši 30 478,54 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání společných částí domu. Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen "okresní soud") žalobu rozsudkem ze dne 6. 3. 2019 č. j. 30 C 332/2018-200 zamítl. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 20. 6. 2019 č. j. 19 Co 762/2019-252 rozhodnutí okresního soudu potvrdil a uložil vedlejšímu účastníku řízení a) povinnost nahradit vedlejším účastníkům řízení b) a c) náklady řízení.

3. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

4. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj návrh odmítne, je-li podán někým zjevně neoprávněným.

5. Stěžovatelka nebyla účastnicí řízení, v němž obecné soudy rozhodovaly o žalobě vedlejšího účastníka řízení a) na vydání bezdůvodného obohacení vůči vedlejším účastníkům b) a c); účastníky řízení byly jen tyto osoby, nikoliv stěžovatelka, ač je nepochybně členkou žalující právnické osoby. Rozhodnutí obecných soudů nelze považovat ani za jiný zásah orgánu veřejné moci; není pochyb o tom, že stěžovatelka má k dispozici adekvátní procesní prostředky využitelné k ochraně jejího vlastnického práva, nemůže však napadat výsledek řízení, jehož nebyla účastnicí. Stěžovatelka nadto ani neuvádí žádné konkrétní procesní úkony, jimiž by usilovala o vstup do předmětného řízení; nelze proto v tomto směru obecným soudům vytýkat jakékoli pochybení. Občanské soudní řízení je ovládáno zásadou dispoziční, ze které mimo jiné plyne, že řízením disponují sami účastníci řízení, příp. osoby, jež mají za to, že by se účastníky řízení měly stát (§ 92, § 93 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Není na soudu, aby v tomto směru sám zjišťoval (vyšetřoval), zda by okruh účastníků řízení neměl být rozšířen a aktivně nějaké třetí osoby vyhledával.

6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh stěžovatelky podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2019

Jiří Zemánek v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací