Ústavní soud České republiky rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. A., za účasti Nejvyššího správního soudu se sídlem v [adresa] sídlem v [adresa] proti rozhodnutím těchto soudů ze dne 8.9.2005, č.j.2 As 51/2004-43, ze dne 26.4.2004, č.j. 15 Ca 75/2004-6, takto:
Výrok
Ústavní stížnost s e o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Stěžovatel se u Ústavního soudu domáhá "posouzení správnosti rozhodování" (v záhlaví označených rozhodnutí) Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ústí nad Labem; obšírně popisuje průběh předchozích správních řízení, a dospívá k závěru, že "soudy neuznávají stejná práva všech účastníků při řešení sporů mezi obyčejným občanem a úředníkem" a "neberou předložené důkazy ...proti úředníkům v potaz". Stěžovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen a jeho podání trpí řadou formálních a obsahových nedostatků; stěžejním však je, že - má-li jít o ústavní stížnost - byla podána opožděně (což si stěžovatel ostatně uvědomuje). Podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Vzhledem k tomu, že podání směřující proti rozhodnutím, doručeným stěžovateli (jeho zástupci) 29.4.2004 a 17.10.2005, bylo doručeno Ústavnímu soudu až dne 4.1.2006, nezbylo než soudcem zpravodajem (bez přítomnosti účastníků) ústavní stížnost podle § 43 odst.1 písm. b/ zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť je návrhem podaným po lhůtě stanovené tímto zákonem. Za těchto okolností již Ústavní soud nevyzýval stěžovatele k odstranění nedostatku povinného zastoupení advokátem.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í odvolání přípustné.
V Brně dne 23. února 2006
Vladimír K ů r k a v. r. soudce zpravodaj